Rubriky

Šest energetických zdrojů funguje a dodává elektřinu už od začátku republiky. Jsou to tři vodní elektrárny, které pamatují vznik Československa v roce 1918: elektrárna Želina u Kadaně, Hučák v Hradci Králové a Čeňkova pila na Klatovsku. Dalších osm fungujících vodních elektráren pak pochází z období první republiky. Dlouhodobě ale fungují i uhelné zdroje. Nejstarším rodokmenem se pyšní Energocentrum Vítkovice, kde se elektřina vyráběla již v roce 1897. Před dvěma lety oslavila sto let lokalita Trmice u Ústí nad Labem, kde současná teplárna nahradila na stejném místě stojící původní elektrárnu z roku 1916. Od roku 1914 se elektřina vyrábí i v Poříčí u Trutnova.

Při vzniku samostatné republiky v roce 1918 činila hrubá spotřeba na území Čech, Moravy a Slezska celkem 1 TWh. Nyní to je téměř 74 TWh. Za posledních sto let spotřeba elektřiny v Česku stoupala v průměru každý rok o 4,4 procenta, za sto let tedy 74krát. V Českých zemích se spotřebovalo za 100 let existence přes 3 350 TWh elektřiny, což je více než současná roční spotřeba všech zemí Evropské unie. Odhaduje se, že do roku 2050 využití elektřiny dál vzroste, a to až trojnásobně, především v oblasti dopravy, průmyslu a v budovách. Během posledních sto let stoupnul instalovaný výkon v českých zemích z přibližně 800 MW na dnešních 22 267 MW, výroba vzrostla dokonce 80krát. Počet obyvatel přitom zůstal na podobné úrovni. Za sto let se vybudovalo čtvrt milionu kilometrů elektrického vedení, maximální zatížení přenosové soustavy stouplo více než šest tisíckrát. Elektřina v současném Česku tvoří asi 20 % celkové spotřeby energií, její role ale bude do budoucna stoupat.

Sterilní průmyslové prostory plné výkonných robotů či bezchybná produkce bez jediného zásahu člověka. To je jedna z vizí budoucnosti průmyslových firem v Česku, ke které by měl přispět především Průmysl 4.0. Odborníci o něm hovoří stále častěji, věnoval se mu bude také Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně. Podívejme se, zda jsou inteligentní roboti, digitální dvojčata či virtuální realita zatím pouhá hudba budoucnosti, nebo už jsou to běžně používané nástroje, které změní práci ve firmách tak, jak ji známe dnes.

Unikátní molekuly podobné kalíškům (calix = latinsky kalich) dokážou do své struktury pojmout další molekuly nebo ionty a tím je zachytit, případně přenášet. Toho se dá využít v analytické chemii či v medicíně nebo ekologii. V pražském Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského se tým vědců kolem profesora Ludvíka v Oddělení molekulární elektrochemie a katalýzy věnuje zkoumání kalixarenů už pět let. Základní struktura kalixarenů představuje stabilní trojrozměrnou "kostru". Když se na ni navážou vhodné chemické skupiny, lze vzniklou molekulu elektrochemicky redukovat za vzniku aniontových radikálů majících překvapivé vlastnosti. Právě o molekuly s větším počtem reaktivních center a o jejich vzájemné interakce se skupina profesora Ludvíka zajímá.

Nová technologie fotovoltaických panelů s označením glass-glass zpomaluje stárnutí a výrazně prodlužuje životnost panelů. Investice do domácí solární elektrárny se tak může vrátit už za 15 let. Celoskleněné fotovoltaické panely by ale měly při téměř stálém výkonu sloužit minimálně dvakrát déle. Domácnost by mohla za příznivých podmínek dokázat díky fotovoltaice celoročně pokrýt spotřebu domu a ušetřit až 40 % energie.

Zájem tuzemských spotřebitelů o klimatizace neustále roste: jen v loňském roce se hodnota těchto zařízení dovezených ze zahraničí vyšplhala až na 10,7 miliardy korun. Kde se ale vlastně klimatizace vzala a jak se za posledních sto let změnila? Věděli jste, že na jejich počátku stály špatně schnoucí barvy? Následující historický exkurz přibližuje, jak se ochlazovali naši předci a co čeká v budoucnu nás.