Alessandro Volta
Před 260 lety, 19. února roku 1745, se v italském městečku Como narodil Alessandro Volta, jeden ze zakladatelů moderní technické civilizace, objevitel prvního zdroje elektrického proudu .
Před 260 lety, 19. února roku 1745, se v italském městečku Como narodil Alessandro Volta, jeden ze zakladatelů moderní technické civilizace, objevitel prvního zdroje elektrického proudu .
Před 130 lety, 25. dubna 1874, se v italském městečku Griffona u Bologně narodil muž, který „zmenšil“ svět, vynikající elektrotechnik a vynálezce bezdrátové telegrafie, G. M. Marconi. Po bohatém a úspěšném životě, plném významných poct, zemřel 20. července 1937 v Římě.
Právě před dvěma sty deseti lety, 8. května roku 1794, skončil pod gilotinou Francouzské revoluce svůj život jeden z největších učenců Francie všech dob, „arcičaroděj“ počátků moderní chemie – Antoine Laurent Lavoisier.
Článek Vražedná nevinnost ve své stěžejní části velmi názorně objasňuje laikům problém dospívání dítěte k rozpoznávání „dobra a zla“. Mne navíc inspiroval k několika poznámkám, zamířeným k široké diskusi o problému „zločinnosti dětí“, vedené v médiích i politické sféře po nedávných tragických událostech.
Před 70 lety, 4. července 1934, zemřela v Sancellemoz ve Francii Marie Curie-Skłodowská, jedna z největších osobností moderní vě-dy – žena, jejíž objevy definitivně změnily tradiční fyziku i chemii.
Dne 7. července roku 1854, tedy právě před 150 lety, zemřel v Mnichově jeden ze zakladatelů našeho „elektrického“ věku – Georg Simon Ohm. Jeho jméno však zná dodnes každý školák, aniž si to třeba uvědomuje. Je po něm totiž pojmenován nejen všeobecně známý zákon, ale také jednotka elektrického odporu.
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.
Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...
Můžeme zastavit hackery, kteří loví vše od vojenských tajemství po bankovní informace? Až se kvantové počítače stanou samozřejmostí, současné kryptografické systémy zastarají.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.