Po svém zdokonalení se parní stroj přímo nabízel jako motor pro pohon „vozů bez koní“. Velkým nepřítelem tohoto využití však byl překvapivě především sám James Watt. A tak se cti být prvním, kdo postavil jezdící parní vůz, nedostalo nikomu z Anglie, kolébky parního stroje, ale Francouzi Cugnotovi, jehož 210. výročí úmrtí si letos připomínáme.
Na své cestě za významnými vědci a techniky se tentokrát vydáme do poměrně vzdálené minulosti, abychom si připomněli 800. výročí narození anglického vědce Rogera Bacona, velkého vizionáře vědeckotechnického pokroku a průkopníka experimentálních metod ve vědeckém zkoumání.
Tradičně se tvrdí, že žárovku vymyslel Edison. Ve skutečnosti to ale byli jiní a mezi nimi na předním místě anglický fyzik a chemik sir Joseph Wilson Swan. Letos si připomínáme 100. výročí jeho úmrtí.
Jsou vynálezci, kteří třeba jen jedním, ale zato zásadním objevem postrčili technický rozvoj daleko vpřed a zapsali se do technické historie zlatým písmem. Ale jsou i tací, které zná málokdo, i když se s jejich vynálezy setkáváme na každém kroku. K těm druhým bezesporu patří Joseph Bramah, jehož 200. výročí úmrtí si letos připomínáme.
Rudolf Christian Karl Diesel, německý vynálezce, se narodil 18. března 1858 v Augsburgu, či podle jiných pramenů v Paříži. Ačkoli patří k hrstce osobností, jejichž jméno se stalo obecným pojmem (v češtině dýzl, dýzlmotor), jeho život nebyl zrovna lehký. My si ho připomínáme proto, že zemřel pravděpodobně 30. září 1913, tedy právě před 100 lety. A k tomu „pravděpodobně“ se ještě dostaneme.
Dne 30. července 1863 – tedy právě před 150 lety – se v Dearbornu (v americkém státě Michigan) narodil Henry Ford, muž, který „daroval“ automobil prostým pracujícím lidem. Když původně chudý farmářský synek 7. dubna 1947 ve věku 83 let zemřel, zanechal po sobě jednu z největších světových automobilových společností.
Umělá inteligence se rychle prosazuje i v oborech, kde by ji ještě před pár lety nikdo nečekal. Od role výčepních na festivalech až po rozhodování o postřicích v zemědělství.
Modrý měsíc, krvavý měsíc a medový měsíc – tak se nám jeví náš satelit ze Země. Měnící se odstín Měsíce má svůj základ ve vědě – v optice.
Přemýšleli jste někdy, co se skrývá za známými webovými stránkami, které denně navštěvujete? Kolik „věcí“ je vůbec na internetu? Je toho mnohem víc, než si myslíte!
V červenci se v severočeském Sokolově objevil argentinský filmový štáb, který natočil první záběry celovečerního dokumentu jménem Huemul.
Vědci vyvinuli nový model strojového učení pro predikci mikrobiální zátěže — hustoty mikroorganismů v našich střevech — a použili ho k prokázání, jak důležitou roli hraje ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
