Rubriky

V dějinách lidstva existovaly situace, které dnes zažijeme již jen stěží. Například prověřování pravosti kovových mincí chrupem. Přitom to byla po dlouhou dobu jedna z metod, jak poznat pravost zlatých mincí. Je možné tímto způsobem něco zjistit? Připomeňme si, že mince s vrubovanými okraji vynalezl a zavedl koncem 17. století slavný fyzik Isaac Newton. Samozřejmě to byl jen zlomek jeho přínosu do světové pokladnice vědy a techniky.

Zřejmě největší vědec všech dob – Isaac Newton – žil na přelomu 17. a 18. století v letech 1642 (1643) až 1727. Považuje se za jednoho z nejvýznamnějších vědců všech dob či dokonce za zakladatele moderní fyziky a vědy vůbec. Velice se též zabýval magií. Střídala se u něho období neuvěřitelného myšlenkového soustředění, kdy zapomínal na běžné denní úkony, s léty depresí a podivínství, kdy panovaly pochybnosti o jeho duševním zdraví. I to však můžeme považovat za příznaky geniality. Na jeho počest byla pojmenována fyzikální jednotka síly, newton. Gravitační teorie a představy o prostoru a čase platily ještě dalších 200 let; do té doby, než přišel Albert Einstein.

K vědeckým osobnostem, které se podstatnou měrou zasloužily o rozvoj analytické a separační chromatografie, patří britský chemik Richard Laurence Millington Synge. Vloni uplynulo sto let od jeho narození a dvacet let od jeho úmrtí. Ačkoliv velká část nejoslavovanějších vědeckých a technologických objevů a vynálezů, které změnily svět, je dílem náhodných okolností, nečekaných inspirací a nenadálých změn chápání, věda ve skutečnosti postupuje kupředu řadou relativně malých kroků, z nichž každý staví na práci předchůdců. Cílený výzkum je jednou z nejproduktivnějších metod vědeckotechnického vývoje. Životopis úspěšného vědce Richarda Laurence Millington Syngeho ukazuje, že velké průlomy v zásadě vždy přicházely jako vyvrcholení mnohaleté usilovné práce.

„Quod erat demonstrandum“ (Q. E. D.) neboli „což mělo být dokázáno“ (C. B. D.) představuje hlavní směr úsilí matematiků a završení jejich úsilí o poskytnutí důkazů ve prospěch určité matematické teorii. Současně jde o téma nového atraktivně graficky zpracovaného knižního titulu, který čtenáře provede oblastí na hranici výtvarného umění a abstraktního myšlení. Jeho autor Burkard Polster je profesorem matematiky na australské MONASU University Clayton poblíže Melbourne. Sám o sobě uvádí, že kromě odborných publikací píše také knihy o matematice, žonglování, filmu i zavazování tkaniček.

Vyšla další kniha profesora Stewarta, díky které snad již nemůže být matematika jednodušší. Tato kniha se neobjevila najednou, ale má dlouhou a slavnou historii. Její vliv na vývoj lidské kultury byl vždy zásadní. V průběhu své evoluce až do počátku 21. století prostoupila všemi oblastmi vědecké aktivity a sehrála neocenitelnou roli v biologii, fyzice, chemii, ekonomii nebo inženýrských oborech. Na této disciplíně jsou závislé i všechny technické a technologické triumfy moderní doby. Prakticky všechno, co nyní považujeme za samozřejmost – od televize po mobilní telefony, od obřích letadel po satelitní navigační systémy v automobilech, od jaderné energetiky po lékařské vyšetřovací přístroje – spoléhá na matematické myšlenky a metody.

„Matematika jsou dveře a klíč k vědě. Věci na tomto světě nelze poznat bez znalosti matematiky“, řekl už ve 13. století slavný anglický filosof a vědec Roger Bacon. A měl pravdu – bez významného přispění moderní matematiky není v 21. století možný ani rozvoj biologických věd. Potřeby prudce se rozvíjejících věd o živých organismech tak daly vznik nové mezioborové disciplíně nazývané matematická biologie.