Rubriky

V dějinách fyziky se stává, že intenzivní snaha objasnit nějakou zdánlivě nepatrnou nesrovnalost ve stavu poznání nebo výsledcích naměřených údajů může přispět k zásadně novému či hlubšímu pohledu na přírodní jevy. K takové situaci došlo ke konci devatenáctého století, kdy příroda vyslala hned několik signálů z nitra hmoty v podobě záhadných paprsků. S jejich objevem a studiem vlastností je spjato také jméno pozapomenutého německého experimentálního fyzika židovského původu Eugena Goldsteina. Byl vynálezcem výbojek, objevil anodové záření a někdy je mu přičítán i objev protonu.

Jedním z nejvýraznějších příspěvků jednotlivce k průmyslové revoluci je vynález "bessemerování". V letošním roce si připomínáme 120. výročí úmrtí anglického vynálezce, podnikatele a typického selfmademana 19. století, Henryho Bessemera.

K výrazným rysům lidské psychiky patří existence a vnímání osobního teritoria a privátních, neviditelných obranných zón (osobních bublin). V odlišných kulturách jsou jejich rozměry různé, liší se také ve větším městě (např. v prostředcích hromadné dopravy!) a na venkově, anebo při výkonu některých povolání (lékaři a jiní zdravotníci, učitelé, trenéři a další profese). Vzdálenost mezi lidmi, kterou komunikující subjekty oboustranně zaujímají, vnímáme velmi intenzívně a usuzujeme podle ní na jejich vzájemný vztah. Zájem o prostorové chování lidí v komunikační a sociální interakci jako jednoho druhu neverbální komunikace (mezi další patří mimika - pohyby obličeje, kinezika - pohyby celého těla, gestika - pohyby rukou, haptika - dotyk, posturika - postoj celého těla, chronemika - nakládání s časem a oční kontakt) vedl v roce 1966 amerického antropologa Edwarda T. Halla k zavedení pojmu "proxemika" (vyjádření vztahu mezi lidmi prostřednictvím vzdálenosti, kterou k sobě komunikující subjekty zaujímají) a vypracování jejích teoretických základů.

Avšak to, že u zrodu různé stupňovitosti piva stál chemik Karel Napoleon Balling, od jehož smrti letos uplynulo 150 let, ví jen málokdo. V roce 1816 podali sládkové a podstarší v Čechách žádost zemskému výboru, aby byla při technickém učilišti založena škola pro "odchovance průmyslu pivovarnického". Výuku chemie na pražské polytechnice v tu dobu převzal K. J. N. Balling, osobnost světového formátu, vynikající představitel české chemie a chemické technologie 19. století, pedagog, který vychoval několik generací vysokoškolských odborníků pro různá průmyslová odvětví. A také pro pivovarnictví.

Před 250 lety zemřel osvícenský učenec evropského formátu Jan Křtitel Antonín Boháč (1724-1768), český lékař a přírodovědec, badatel evropského významu i majitel velkostatku, jehož jméno neprávem vstoupilo v průběhu času do stínu zapomnění.

Před 90 lety zemřel dánský mikrobiolog a patolog Johannes Fibiger. V roce 1926 obdržel Nobelovu cenu za medicínu za objev mikroskopického parazita Spiroptera carcinoma, který měl údajně vyvolávat vznik rakoviny. Za tento objev byl tehdy 59letý Fibiger vychvalován "až do nebes", než se za několik desetiletí zjistilo, že se zcela mýlil: ukázalo se, že za rakovinu nešťastní červi nemohou. Nobelův výbor se natolik vyděsil z této chyby, že během několika následujících desetiletí o kandidátech na Nobelovu cenu za dosažené pokroky ve výzkumu diagnostiky a léčby rakoviny raději ani neuvažoval. Nicméně udělená Nobelova cena již nemůže být laureátům nikdy odňata.