Rubriky

Letos uplynulo 180 let od narození světoznámého českého geologa a montanisty prof. ing. mont. Františka Pošepného –  jednoho z mnoha českých vědců a vynálezců, jejichž práce byla oceněna mnohem dříve v zahraničí nežli doma.

Říká se, že kolébkou západní civilizace je antické Řecko. Tak, jako dítě dorůstá do věku kdy se ptá po příčinách věcí a klade všetečnou otázku „proč?“, začali se staří Řekové pídit po příčinách a souvislostech přírodních jevů a stali se tak zakladateli vědeckého myšlení na našem kontinentu. Kromě vědy však také „vynalezli“ demokracii a všelidové hlasování. A nejen to – málokdo asi ví, že již v období antiky se zrodil v hlavě řeckého učence Héróna zvaného Méchanikos nápad na automatický prodej nápojů. Slovo automat (z řeckého automos, samohybný) označuje technické zařízení, stroj nebo přístroj, který na spouštěcí impulz samostatně a spolehlivě vykonává předem určené činnosti, a to bez přímého lidského zasahování.

Cesty k novým vědeckým objevům a technickým vynálezům, posouvajícím hranice lidského poznání a odhalujícím nové přírodní zákony a způsoby jejich využívání, vymezilo mnoho generací osobností působících často anonymně. Tomu se zcela vymyká historie unikátní výzkumné instituce nazvané Cavendishova laboratoř v Cambridge. Všeobecně rozšířeným omylem je, že tuto světovou metropoli přírodních věd založil Henry Cavendish, avšak největší zásluhu na jejím vybudování před 145 lety má James Maxwell.

Nakladatelství Management Press, člen skupiny Albatros Media, vydalo v tradičně výborném překladu Michala Čakrta novou knihu „Esencialismus“ s podtitulem „Zaměřte se na to podstatné“ (Praha 2015, 1. vyd., 216 str.). Publikace je dílem amerického kouče a lektora ve hvězdných firmách v proslulém kalifornském Silicon Valley (Apple, Facebook, Google, Twitter, Symantech), autora mnoha časopiseckých článků a publikací, Grega McKeowna.

Latina jako nástroj vzdělanců a intelektuálů si své postavení nositelky antické řecko-římské kultury a civilizace v západní a střední části Evropy udržela až do poloviny 18. století, někde i déle. Dnes se s ní kromě jiného setkáváme v psaných, mluvených a dokonce i zpívaných projevech. Přisět k jejich pochopení by mělo další vydání encyklopedicky pojaté příručky „Slovník latinských citátů“ (Euromedia Group, k. s., – Knižní klub v edici Universum, Praha 2015, 544 stran, ISBN 978-80-242-5096-0). V prvé řadě obsahuje výběr dodnes živých, moudrých, mnohdy i vtipných a mistrně formulovaných citací a latinských slovesných útvarů, vytvořených významnými učenci, spisovateli a dalšími historicky známými osobnostmi ve třech velkých epochách evropských dějin: v antice, středověku a novověku. Autoři tohoto díla – literární historik, komparatista, překladatel, editor, vysokoškolský pedagog, spoluzakladatel Společnosti Franze Kafky, PhDr. Josef Čermák, a odborná asistentka na 3. lékařské fakultě Karlovy univerzity, klasická filoložka Mgr. Kristína Čermáková – nemuseli oproti svým předchůdcům z let totality pracovat pod cenzurní hrozbou a mohli volně prezentovat materiály z oblasti náboženství, idealistické filozofie anebo texty na téma svoboda, tyranie apod.

Dvacáté století se nazývá stoletím fyziky. Došlo v něm ke grandióznímu rozvoji nejrůznějších technických oborů, tradičních přírodních věd i věd nově vznikajících. Mezi fyzikálními objevy, díky nimž dnešní generace získala své technické vybavení pro cestu atomovým věkem, patří také odhalení existence těžkého vodíku, spjaté se jménem amerického fyzikálního chemika Harolda Ureye. V letošním roce uplynulo již 35 let od jeho úmrtí a 85 let od objevu deuteria.