Rubriky

Poprvé se širší veřejnost se jménem amerického fyzika a filozofa profesora Percy Williama Bridgmana setkala těsně před vypuknutím druhé světové války. V roce 1939, kdy panovala oprávněná obava, že němečtí fyzikové budou přinuceni sloužit nacistickým cílům, zřetelně vyslovil názor mnoha dalších světových vědců. Veřejně tehdy oznámil, že v budoucnosti přístup do své laboratoře vědcům z totalitních zemí neumožní. Jako důvod uvedl, že občan takového státu není již svobodným jedincem a může být přinucen vykonávat činnost, která slouží cílům totalitního státu. Letos si připomínáme 55. výročí úmrtí u nás tohoto téměř neznámého badatele v oblasti vysokých tlaků.

Jedním z nejstarších oborů lidské činnosti je včelařství. Zabývá se chovem včely medonosné (Apis mellifera L.) z řádu blanokřídlého hmyzu (Hymenoptera). Výstupními produkty jsou med, vosk, propolis, pyl, mateří kašička a včelí jed. Hlavním přínosem včelařských aktivit je opylování rostlin.

Již antičtí filozofové tvrdili, že na světě není tolik nového, jak to na první pohled vypadá: „Vše je opět, jak bylo dříve, a nic není nového pod sluncem, a člověk se nemění, i když se mění jeho šat, ba i slova jeho řeči.“ Totéž platí o předlouhém období boje s modrošedými obláčky tabákového dýmu. Dnes se k nekuřáctví hrdě hlásí velké množství lidí, avšak před 400 lety bylo kouření na prudkém vzestupu jako symbol něčeho nového a patřilo k normálním a oblíbeným zvyklostem života. S nástupem éry novověku se kouření postupně stalo běžným návykem. Již od počátku však kuřáctví mělo i své kritiky.

Překotný zrod podnikatelské vrstvy ve druhé polovině 19. století byl obdobím, kdy se lidé obdaření nezbytnou dravostí a příslušnou dávkou štěstí mohli vypracovat od nuly na boháče snadněji než kdy jindy. V letošním roce bychom chtěli připomenout osobnost úspěšného českého výzkumníka a podnikatele Františka Vydry, který patřil mezi úspěšné podnikatele a v roce 1895 zavedl v Dobrovizi u Prahy výrobu cikorky. Od jeho úmrtí letos uplynulo 95 let.

Téměř každý ví, že mikrovlnná trouba je kuchyňský elektrický přístroj na tepelnou úpravu pokrmů. Ne všichni ale slyšeli o českém fyzikovi Augustinu Žáčkovi. Přesto se právě on zasloužil o vynález tohoto kuchyňského pomocníka. Augustin Žáček se na základě elektromagnetických kmitů a zdrojů mikrovlnné energie podílel i na objevu magnetronů. Bez nich by neexistoval vojenský radar, který se stal spolu s dalšími radiolokačními a sdělovacími zařízeními nepostradatelný v letecké a námořní navigaci. Letos uplynulo 130 let od narození experimentálního fyzika Augustina Žáčka a 55 let od jeho úmrtí.

Ročně u nás vyjde asi 17 tisíc knižních titulů, z nichž významnou část představuje původní a přeložená populárně-naučná literatura – vědecká, technická či učebnicová – z nejrůznějších oblastí přírodovědných a společenskovědných oborů. Patří mezi ně i útlá knížka britského matematika a aktivního hudebníka Matthewa Watkinse „Nepostradatelné matematické a fyzikální vzorce“. Doplňuje ji mnoho vtipných ilustrací Matte Tweeda, které vysvětlují některé koncepty lépe než celé stránky textu. Publikaci z anglického originálu (2000 a 2012) přeložila Jiřina Vítů a vydalo ji jako 21. svazek oblíbené edice „malých knih, velkých myšlenek“ Pergamen nakladatelství Dokořán (Praha 2016, 1. české vydání, 58 stran).