Rubriky

Čínská společnost China General Nuclear (CGN) a univerzita Tsinghua zpracovávají studii proveditelnosti výstavby první demonstrační jaderné teplárny pro dálkové vytápění, která bude vybavena čínským reaktorem NHR 200-II. Stejný reaktor v případě potřeby může dodávat teplo pro odsolování mořské vody nebo v kogeneraci vyrábět elektřinu. V rámci studie bude vybrána lokalita, vypracovány havarijní plány, zajištěna komunikace s veřejností, atd.

Silniční doprava vyprodukuje ročně asi 4 gigatuny CO₂ (4 000 000 000 t), což je přibližně šestina celkových globálních ročních emisí skleníkových plynů. Podle odborných prognóz se mají do roku 2050 dokonce ztrojnásobit. Je načase začít se zbavovat automobilů s motory s vnitřním spalováním. V silniční dopravě pochází asi 40 % emisí od dopravy nákladní. Elektromobily se pomalu začínají objevovat v osobní dopravě, ale ke snížení emisí u té nákladní bude potřeba i zde přejít na elektrický pohon. Urychlí elektrické nákladní automobily společnosti Tesla odstoupení od fosilních paliv?

V rámci konference OSN o změně klimatu, konané v Německu dne 8. listopadu 2017, byla uveřejněna zpráva organizace Energy for Humanity, v níž se konstatuje, že německá politika ústupu od jaderné energie zhoršuje situaci v oblasti ochrany klimatu tím, že postupně uzavírá bezemisní jaderné elektrárny a zvyšuje závislost země na spalování uhlí na desítky let dopředu, a to navzdory vynakládání stovek miliard na investice a dotační programy do obnovitelných zdrojů. Politiku „Energiewende“ vyhlásila německá vláda poté, co rozhodla o uzavírání jaderných elektráren v reakci na poničení japonské jaderné elektrárny Fukušima vlnou cunami z března 2011. V té době dodávalo 17 jaderných reaktorů Německu přibližně 25 % z celkové spotřeby elektřiny. Ve zprávě se uvádí, že Německo je dnes daleko největším emitentem skleníkových plynů v EU s podílem 18,3 %. Německo nesnižuje emise tak rychle jako ostatní velcí znečišťovatelé a je dnes na 14. místě z 23 analyzovaných zemí. Tím, že vyváží elektřinu z fosilních paliv, přispívá i k intenzitě emisí v sousedních zemích.

Přibližně 1,3 miliardy lidí na Zemi stále ještě nemá elektřinu. Díky rozvoji fotovoltaiky se daří, že alespoň kolem sta milionů lidí v chudých zemích má dnes poprvé přístup k jednoduchým slunečním energetickým systémům, které rozsvítí zářivky LED nebo dobijí mobilní telefony. Poněkud silnější verze umožní napájet rádia a dokonce i televize. Osvětlování pomocí zářivek LED poskytuje čistou a lacinou alternativu k petrolejovým lampám, které se používají tam, kde neexistuje elektřina. Nick Hughes, spoluzakladatel firmy M-KOPA Solar of Kenya, uvádí, že lidé používají petrolejové lampy až dvanáct hodin denně a některé rodiny vynakládají až 10 % příjmů na nákup petroleje, což je neuvěřitelná cena za špatné osvětlení. Uvedený podnikatel již prodal ve východní Africe na 500 000 malých slunečních energetických systémů a snaží se získat prostředky na pořízení dalšího milionu. Jeho cílem je realizovat jen ve východní Africe až 11 milionů takových systémů. M-KOPA je přitom jen jednou z mnoha společností, které ve světě dodávají domácí solární systémy. Nelze proto pochybovat, že nastává revoluce v rozvoji elektřiny na bázi sluneční energie mimo elektrické sítě.

Pokud jde o předpovídání megatrendů v oblasti lidské civilizace, je Václav Smil již dlouho favoritem. Václav Smil je ekolog českého původu (nar. 1943 v Plzni), který se po okupaci Československa v roce 1968 přestěhoval do Kanady. Po své sedmdesátce se stále zabývá životním prostředím a energetikou a s velkou aktivitou píše. V posledních letech si získal nové příznivce, a to díky Billu Gatesovi, který ho považuje za vynikající zdroj nových informací. Václav Smil ve své knize „Energy and Civilisation“ popisuje, jak pokrok v energetických technologiích – od ohně po soumary a od slunečních panelů k vodíkové bombě – inicioval a podporoval pokrok lidstva. Nikdy ale netvrdí, že je cokoliv předem určeno.  Největší volbou, před kterou dnes lidstvo stojí, je „epochální přechod“ od fosilních paliv. Tato paliva umožnila dvousetletou industrializaci a urbanizaci, ale jejich emise nyní ohrožují Zemi  klimatickou katastrofou.

Scenérie kolem zatopeného povrchového dolu Whitehill Yeo v Devonu, ve Spojeném království, připomíná měsíční krajinu. Až do opuštění dolu před dvěma roky zde sedm dní v týdnu odvážel kaolin nekonečný proud nákladních automobilů. I když je zde dnes ticho, neznamená to, že se už nic neděje. Zajímavá aktivita se odehrává hluboko pod klidnými vodami. Leží zde první zkušební lokalita, kde se ověřuje nový způsob těžby  pomocí podzemních (podvodních) robotů. Je to součást projektu financovaného Evropskou unií pod názvem VAMOS! (Viable Alternative Mine Operating System), jehož cílem je těžba minerálů z opuštěných zaplavených dolů, které byly v minulosti považovány za příliš nebezpečné nebo nákladné k dalšímu dolování. Pokud bude projekt úspěšný, pak se roboty uplatní v globálním měřítku při těžbě surovin, aniž by bylo třeba otevírat nové doly a poškozovat životní prostředí činnostmi, které doprovázejí tradiční hornické práce.