Rubriky

Světoví klimatičtí vědci z IPCC (Mezinárodní panel pro klimatické změny) varují, že již zbývá jen „tucet“ let na to, aby se podařilo ustálit průměrnou globální teplotu na úrovni maximálně 1,5 stupně Celsia nad předindustriální hodnotou. Varovná zpráva byla uveřejněna 8. října 2018; od 3. do 14. 12. na stejné téma zasedala mezinárodní konference COP24 v polských Katowicích. V souvislosti se změnou klimatu se zdůrazňuje nejenom význam jaderné energie, ale rovněž se konstatuje, že obnovitelné zdroje energie (OZE) samotné nemohou přispět k vyřešení ani klimatické, ani energetické krize. EU právě připravuje svou nízkouhlíkovou strategii do roku 2050. Pozor: dobrými úmysly bývá dlážděná cesta do pekla...

Od počátku lidské civilizace se objem živé hmoty na Zemi zmenšil o polovinu. To je jeden ze zarážejících údajů z dosud nejobsáhlejšího globálního výzkumu hmotnosti živých organizmů. Ron Milo a jeho tým z izraelského Weizmann Institute of Science definovali biomasu jako hmotnost uhlíku v živých organizmech. Do biomasy tedy zahrnují životně důležité molekuly, např. proteiny nebo DNA, ale nepočítají vodu, které živé organizmy obsahují obvykle více než 60 %. Dospěli k závěru, že na Zemi je v živých organizmech celkem 550 000 milionů tun uhlíku (Mt C).  Pro srovnání: voda v relativně malém jezeře Erie v Severní Americe má přibližně stejnou hmotnost. Výzkum je založen na stovkách studií.

Program Harmonie je vize globálního jaderného průmyslu, zaměřená na budoucnost elektřiny. Pro zajištění rostoucí poptávky po spolehlivé, dostupné a čisté elektřině, bude třeba, aby v rámci energetického mixu spolupracovaly ve shodě všechny nízkouhlíkové energetické zdroje. K dosažení tohoto cíle se bude muset výkon jaderných elektráren zvýšit do roku 2050 o 1 000 GW a jejich podíl na celkové spotřebě elektřiny vzrůst na 25 %. Projekt Harmonie poskytne akční rámec, který pomůže průmyslu zapojit všechny klíčové hráče k odstranění všech bariér. To je vize World Nuclear Association - Světové jaderné asociace. Po nedávném zveřejnění alarmující zprávy o postupu globálního oteplování je více než aktuální.

Jae W. Kwon a jeho vědecký tým z University v Missuri vyvinul novou generaci baterií na bázi beta záření. Tato baterie může být potenciálně využitelná jak v kosmických aplikacích, tak třeba i v automobilech.

Čisté energetické technologie dosáhly v posledním desetiletí značného pokroku. Ale mohly by vůbec stoprocentně pokrýt výrobu elektřiny? Jak? V roce 2017 byly ve světě vybudovány sluneční elektrárny o výkonu 98 GW, z toho více než polovina  v Číně – 53 GW. V Kalifornii se OZE podílejí na výrobě elektřiny jednou třetinou, přičemž v roce 2030 by to mělo být více než polovina. Německo má za cíl vyrábět do roku 2050 minimálně 80 % elektřiny z OZE. Dokonce i země bohaté na ropu a zemní plyn začínají s obnovitelnými zdroji. Například Spojené Arabské Emiráty plánují vyrobit 44 % elektřiny z OZE, a to rovněž do roku 2050 (ovšem letos budou spouštět první ze svých čtyř jaderných reaktorů...).

Investoři poslední dobou utrácejí velké peníze na zelené projekty. Proč? Vysoká návratnost investic do zelených projektů přitahuje obrovské toky peněz. Otázka zní, zda by mohl trh uspět tam, kde vlády většinou selhávají. Finančníci preferují rychlou návratnost investic - tím ale nejsou připraveni na financování dlouhodobých problémů, jakým je například změna klimatu. V roce 2015 přiznal guvernér Bank of England, Mark Carney, že změna klimatu je tragedií na horizontu. Od té doby ale rychle dozrávají nízkouhlíkové technologie. Fotovoltaika se z dříve velice drahého zdroje energie změnila díky štědrým dotacím na dnes preferovaný zdroj. Podle zprávy OSN byly v roce 2017 investice do slunečních elektráren vyšší než všechny investice do uhelných, plynových a jaderných elektráren.