Rubriky

V noci 12. května vykolejil u Filadelfie regionální vlak č. 188 směřující z Washingtonu do New Yorku. Lokomotiva se ihned oddělila, šest vagónů se převrátilo a zdemolovalo tak, že záchranáři museli cestující vyprošťovat hydraulickým náčiním. Z 238 pasažérů jich sedm zemřelo a přes 200 bylo zraněno. Toto nedávné neštěstí znovu oživilo úvahy, zda se pasažér může při cestování vlakem preventivně ochránit nebo snížit pravděpodobnost úrazu. V automobilové dopravě se z dlouhodobých statistik usuzuje, že bezpečnější je sedět vzadu, nejnebezpečnější je prý sedadlo vedle řidiče. Jak je to ve vlaku?

Dřevo je a bude snad nejdůležitějším materiálem, který člověk využívá. Má vlastnosti, které zatím žádný umělý materiál nemůže plně nahradit. Dává nám jej sama příroda, provází nás doslova od kolébky celý život. Podstatná část světové populace je na něm závislá jako na zdroji energie a stavebního materiálu. Na příkladu „školní“ pily v Kostelci nad Černými lesy se podíváme na postup a technologie dnes užívané k základnímu zpracování dřeva.

V hloubce pod tzv. „supervulkánem“, o kterém se ví, že leží pod Yellowstonským národním parkem, byl objeven obrovský rezervoár roztavené horniny. Je tak velký, že množství žhavého magmatu by vyplnilo Coloradský Grand Canyon více než jedenáctkrát. Jeho objev však nijak nezvyšuje riziko výbuchu supervulkánu, pouze přispívá k lepšímu porozumění, co se vlastně pod zemí odehrává.

V letadle letušky zpravidla žádají, aby cestující své mobilní telefony a jiné elektronické přístroje před startem vypnuli. Víte však, že je přesto můžete nechat zapnuté a použít tzv. „Airplane Mode“, který vám vaše elektronické hračky nabízejí? V takovém případě se některé schopnosti vašeho mobilu nebo tabletu z činnosti vyřadí tak, aby se dostaly do souladu s požadavky aerolinek. Zajistí to tzv. „Režim v letadle“.

Známe je všichni a denně je používáme v noteboocích, mobilních telefonech a dalších elektronických přístrojích. Také elektromobily jezdí nejčastěji na Li-Ion baterie. Nahradily starší a dnes již téměř nepoužívané baterie olověné, NiFe, NiCd, NiZn a NiMH. Ty byly často nešetrné k životnímu prostředí a doba nabíjení i celkový výkon se s moderními bateriemi nedá srovnat. Podívejme se, na jakém principu vlastně Li-ion pracují a jaké jsou jejich výhody a nevýhody.

Plánovaná doba provozu většiny jaderných elektráren ve světě byla při jejich výstavbě stanovena na 30 až 40 let. Mnoho z nich ale bude ve skutečnosti v provozu mnohem déle, některé až po dvojnásobek původně plánované doby. Celosvětově „frčí“ projekty LTO (Long Term Operation), což znamená dlouhodobý provoz.