Rubriky

Při stavbě vlastního domku vás kromě písku, cihel, trámů, obkladů či střešní krytiny čeká také hromada nestavebního materiálu – papírování. Jednou z povinností stavebníka je doložit tzv. sdělení o existenci sítí pro místní stavební úřad. Jde o dokument, ve kterém správci technické infrastruktury potvrzují, že vaše stavba nebude zasahovat do systému důležitých sítí a že nedojde k žádné kolizi, tj. že při stavbě nenarazíte na plynovod, neponičíte vodovodní infrastrukturu nebo se nedostanete do kolize s podzemním elektrickým vedením. Toto vyjádření je nutnou součástí stavebního řízení. Ale jak na to?

Na letošní rok připadá hned několik výročí spojených s ukládáním radioaktivních odpadů v České republice. Úložiště Bratrství u Jáchymova slaví 40 let provozu, úložiště Richard u Litoměřic 50 let provozu a zároveň letos uplyne 55 let od zahájení ukládání historicky prvních radioaktivních odpadů vůbec – v dnes již uzavřeném úložišti Hostim u Berouna. Poslední z našich úložišť, povrchové úložiště Dukovany, si na kulatiny musí počkat do příštího roku, kdy oslaví 20 let.

V současné době se na světě staví více než 70 nových jaderných reaktorů. Přesto se v posledních několika desetiletích nové reaktory stavěly jen sporadicky. Proč? Pro majitele a provozovatele jaderných elektráren je výhodnější provoz stávajících reaktorů optimalizovat, modernizovat je a prodlužovat dobu jejich provozu za původní dobu, kterou stanovil projekt.

Power Reactor Inherently Safe Module (PRISM) je nový typ jaderného reaktoru čtvrté generace. Jeho autorem je americko-japonská firma GE-Hitachi. Reaktor umožňuje spalovat plutonium – proto se o něj zajímá například Spojené království (UK), kde zásoby plutonia vloni dosáhly 112 tun a britská vláda musí každoročně vydávat okolo 94 milionů eur na jejich bezpečné uložení a ochranu.

Loni v listopadu spatřil v USA světlo světa robot určený pro inspekci primárního okruhu jaderných elektráren. Specializuje se na elektrárny, u nichž se předpokládá prodloužení provozu za projektovou životnost.

S elektrostatickým nábojem se setkáváme mj. tam, kde se o sebe třou dva materiály, ať už jsou to kapaliny, plyny, aerosoly, nebo kde se přetrhne nějaké vlákno. Díky němu vzniká statická elektřina, kterou pozorovali lidé u jantaru (řecky elektron) již ve starověku.