Rubriky

V současné době se na světě staví více než 70 nových jaderných reaktorů. Přesto se v posledních několika desetiletích nové reaktory stavěly jen sporadicky. Proč? Pro majitele a provozovatele jaderných elektráren je výhodnější provoz stávajících reaktorů optimalizovat, modernizovat je a prodlužovat dobu jejich provozu za původní dobu, kterou stanovil projekt.

Power Reactor Inherently Safe Module (PRISM) je nový typ jaderného reaktoru čtvrté generace. Jeho autorem je americko-japonská firma GE-Hitachi. Reaktor umožňuje spalovat plutonium – proto se o něj zajímá například Spojené království (UK), kde zásoby plutonia vloni dosáhly 112 tun a britská vláda musí každoročně vydávat okolo 94 milionů eur na jejich bezpečné uložení a ochranu.

Loni v listopadu spatřil v USA světlo světa robot určený pro inspekci primárního okruhu jaderných elektráren. Specializuje se na elektrárny, u nichž se předpokládá prodloužení provozu za projektovou životnost.

S elektrostatickým nábojem se setkáváme mj. tam, kde se o sebe třou dva materiály, ať už jsou to kapaliny, plyny, aerosoly, nebo kde se přetrhne nějaké vlákno. Díky němu vzniká statická elektřina, kterou pozorovali lidé u jantaru (řecky elektron) již ve starověku.

Fosfáty, které se těží pro výrobu hnojiva, obsahují miliony tun uranu. Již v 90. letech se jako vedlejší produkt výroby hnojiv získalo 20 000 tun uranu, tato výroba ale nebyla ekonomická. Po zvýšení cen uranu a zdokonalení technologie výroby hnojiv už tato metoda získání suroviny pro jaderná paliva vypadá reálněji.

Ze své kanceláře v Kramolíně na Třebíčsku má výhled přímo na hráz dalešické přehrady. Dává na ni pozor bezmála třicet let. „Naším hlavním úkolem je zadržení vody a regulace odtoku, abychom ochránili majetky a životy lidí a umožnili bezpečný provoz v přečerpávací vodní elektrárně,“ říká vedoucí hrázný vodního díla Dalešice Josef Suchánek.