Rubriky

Obavy, úzkost na jedné straně škály, děs, ochromení strachem, smrt z leknutí na druhé. To všechno je strach v nejrůznějších podobách. Všechno, co člověk dělá, je tak či onak spojeno se strachem. Strach je přirozená emocionální reakce, jedna z nejdůležitějších vůbec, protože je reakcí nutnou pro přežití. Nastartuje v těle fyziologické reakce nutné pro boj nebo útěk. Strach vzniká i tehdy, když nemáme po celý čas všechny informace, nebo plnohodnotnou intelektuální schopnost činit analytická rozhodnutí založená na faktech. Ani ta však vždy nestačí…

V čínském Taišanu nainstalovali 24. října 2011 nad novým reaktorem, který se tam právě staví, vrchlík kontejnmentu. Evropský tlakovodní pokročilý reaktor EPR staví společnost Taishan Nuclear Power Joint Venture Company. Když vše půjde dobře, elektrárna se má začít spouštět v roce 2014.

Určitě nikoli. Jaderná elektrárna Temelín totiž stojí v jedné ze seismicky nejklidnějších oblastí Evropy. Český masiv se utvářel před 300 milióny let a podle průzkumů Ústavu fyziky Země v něm nedošlo k pohybu už 20 000 let. Katastrofální zemětřesení o velikosti 9.0 se v České republice vyskytnout nemůže, protože je naše země od subdukčních zón a deskových rozhraní dostatečně vzdálena.

Každoročně zveřejňují média výsledky průzkumu „Most desired company“ – tedy průzkumu zjišťujícího, který zaměstnavatel je mezi studenty nejžádanější. Po období, kdy každý chtěl být „ajťák“ u nejzvučnějších počítačových firem, vyhrála u studentů v posledních dvou letech energetická Skupina ČEZ. Podívejme se ale na otázku i z druhé strany – koho chtějí firmy? Jaké absolventy, s jakým profilem a strukturou znalostí a dovedností? Studii Průzkum požadavků zaměstnavatelů na absolventy technických a přírodovědeckých oborů zpracoval v roce 2009 Národní vzdělávací fond v rámci projektu „Podpora technických a přírodovědných oborů“, jehož zadavatelem je ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Proč mluvit a psát o vědě a technice? Nestačí jen si užívat jejich vymožeností? Vždyť nepotřebujeme vědět, jak to funguje. Nebo snad ano? Jak na to jdou v různých zemích?

Tento pojem není u nás příliš známý. Pojmenovává jednu celou lidskou skupinu narozenou mezi sedmdesátými a devadesátými léty. Název se někdy také čte Generation Why, podlefonetického znění písmena „Y“ a anglického slova „proč“. Jedním ze znaků charakteristických pro Generaci Y je totiž to, že na rozdíl od předchozích generací vyrostla v asertivním stylu komunikace a nebojí se ptát „proč?“.