ADELE se teprve rodí. Až vyroste do krásy, bude „večeřet“ či obědvat elektřinu z větrných a jiných nestabilních energetických zdrojů a na požádání ji zase posílat dál, až bude potřeba. ADELE není kytka, ale program velkokapacitního skladování elektřiny.
Donedávna jsme slovo „šrot“ slýchali ve spojitosti s rakouskými invektivami proti Temelínu. Přestože to je stále nejmodernější jaderná elektrárna v Evropě (dvě novější se teprve ve Finsku a Francii stavějí), naši sousedi ji nazývají „schrotenreaktor“. Nyní se nově objevilo stejné slovo ve spojitosti s největší českou uhelnou Elektrárnou Prunéřov.
Chcete držet solární nebo větrnou elektrárnu ve svých dlaních? Návod najdete na:
ge.ecomagination.com/smartgrid/#/augmented_reality
V Temelíně je od nynějška k vidění nejen jaderná elektrárna, ale i energetická supernovinka. Odstartoval zde totiž projekt, jehož cílem bude zavedení solárních panelů, které jako první na světě svého druhu k výrobě energie využívají nanovláken.
Z paliv bezprostředně použitelných pro udržení řetězové štěpné reakce v jaderných reaktorech se v přírodě v podstatě vyskytuje pouze izotop uranu 235. Jeho zastoupení v přírodní směsi izotopů uranu je 0,7 %, zbytek tvoří 238U a nepatrně 234U. Při výrobě paliva se uran obohacuje o izotop 235U, pro lehkovodní reaktory (jako je např. Dukovanský a Temelínský) se používá nízkoobohacený (okolo 4 %). Bez obohacení (navýšení množství 235U) by v lehkovodních reaktorech k štěpné reakci nedošlo. V některých typech reaktorů, které jsou chlazeny a moderovány materiály s nízkou schopností pohlcovat neutrony (těžká voda, grafit) lze použít přírodní neobohacený uran.
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.
Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...
Můžeme zastavit hackery, kteří loví vše od vojenských tajemství po bankovní informace? Až se kvantové počítače stanou samozřejmostí, současné kryptografické systémy zastarají.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
