Rubriky

Článků v rubrice: 335

Fraktografický atlas

Katedra materiálů Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské Českého vysokého učení technického v Praze vytvořila pro nové zaměření Fyzikální inženýrství materiálů výukovou aplikaci - Fraktografický atlas lomů. Nejen studenti, ale všichni zájemci o fyziku materiálů a zejména fraktografii jej mohou najít a využívat na stránce http://fraktografie.fjfi.cvut.cz/atlas.html. Mikrosnímky z řádkovacího elektronového mikroskopu jsou rozdělené podle druhu porušení materiálu - např. štěpný lom, tvárný lom, tečení (creep), únava, korozní praskání, atd. a jsou doplněny popisem, jak ke vzniku lomových ploch došlo. Atlas je průběžně doplňován a na jeho tvorbě se podílejí i studenti v rámci svých studentských prací.

Fyzika novoročního rána

Silvestr se vydařil? Jak se vám ráno vstávalo? Představuji si situaci: vstanete a podíváte se do zrcadla – vlasy jsou zježené a odstávají od hlavy. Jdete do koupelny, muži si udělají pěnu na holení, dámy vlezou do pěnové koupele ve vaně. Jdete do kuchyně a zrak spočine na všech těch nesmyslných magnetech, které máte na ledničce. K snídani si dáte oblíbené cereálie s mlékem a zase je musíte odlepovat od stěn misky. Na stole je ještě mísa s oříšky od večera, na vrchu leží ty největší. Kouknete oknem ven – je první leden, venku je pravděpodobně led a někdo se už klouže... Všechno tohle jsou fyzikální zázraky – a překvapivě, dodnes si s mnoha podobnými jevy běžného dne věda neví rady...

Rajčata odolná vůči vedru

Tváří v tvář globálnímu oteplování se Mauricius, ostrov v Indickém oceánu, obrátil o pomoc k jaderné technologii, aby pomohla vyvinout nové odrůdy rajčat. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) ve spolupráci s Organizací OSN pro výživu a zemědělství (FAO) pomáhala mauricijskému národnímu Institutu pro výzkum potravin a zemědělství (FAREI) při vývoji nových odrůd rajčat pomocí ozařování. Nová vysoce výnosná a teplu odolná semena rajčat jsou nyní na světě a distribuují se zemědělcům. Pomoc ochraně národního hospodářství má hodnotu 14 milionů USD.

Jak schovaný a po 60 letech vrácený kámen pomohl vyřešit jednu ze záhad Stonehenge

Před více než šedesáti lety si jeden mladý dělník tajně schoval kamenné válcovité jádro vyvrtané z největšího stonehengeského sarsenu. Vloni v předvečer svých devadesátých narozenin se rozhodl jej vrátit vědě. Nová analýza materiálů i díky tomuto vrácenému vzorku mohla určit přesný původ gigantických menhirů.

Čtrnáct mýtů kolem koronaviru

Nový koronavirus bohužel stále obchází svět a nechce ustoupit. Jak infikuje další a další lidi na celém světě, množí se také zpravodajské články a příspěvky na sociálních sítích. V záplavě informací je těžké oddělit skutečnost od fikce - a jak známo, nesmysly a konspirační teorie se šíří lépe a radostněji, než vědecká fakta. Americký portál Live Science sestavil seznam nejoblíbenějších mýtů o novém koronaviru SARS-CoV-2 a o nemoci COVID-19, kterou způsobuje, a na základě odborných poznatků vysvětluje, proč jsou tyto fámy zavádějící nebo dokonce nebezpečné.

Radiační technologie zkoumají Panamský průplav

Panama se učí, jak využívat radiační technologie k modelování pohybu sedimentů v Panamském průplavu i v nedalekých jezerech. Na základě modelů plánuje vyvinout nové bagrovací postupy, které zajistí hladký průjezd lodí a tím nepřetržitý tok lidí a produktů touto světoznámou námořní cestou, která s více než 800 000 loděmi ročně patří k nejrušnějším vodním cestám na světě.

... 1 « 4 5 6 7 8 9 10 » 56 ...

Nejnovější články

Lepidlo z použitého kuchyňského oleje

Chemici vzali použitý kuchyňský olej a vytvořili udržitelné, superpevné lepidlo, které je dostatečně silné na to, aby uneslo desítky kilogramů.

Jantar Mantar

Jantar Mantar je název unikátní kolekce devatenácti astronomických instrumentů postavených králem Sawai Jai Singhem II., zakladatelem indického města Džajpuru v Radžastánu.

Dlouhověkost je fajn, ale jen když jsme zdraví

Pankaj Kapahi, vědec indického původu, strávil více než 30 let studiem lidského stárnutí a zkoumáním, jak můžeme žít zdravěji a déle.

Mohla by si planeta skutečně vyvinout vědomí?

Myšlenka, že Země může fungovat jako jediný, samoregulující se živý organismus, existuje již desítky let a objevila se v 70. letech 20. století jako hypotéza Gaia.

Někdo to rád studené: kryorodopsiny

Vzácné modré proteiny z mikrobů adaptovaných na chlad mohou sloužit jako prototypy pro návrh molekulárních přepínačů pro buňky. Rodopsiny jsou skupinou proteinů, které stejně jako chlorofyl ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail