Rubriky

Článků v rubrice: 119

Společnost Tokamak Energy zahájila inženýrskou etapu v dobývání termojaderné fúze

Za soukromé peníze se staví zařízení dvou základních typů. Jednak jsou to modifikovaná zařízení principů v minulosti opuštěných, sázející dnes na nové materiály, technologie a případně prověřené postupy dodatečného ohřevu: Helion Energy, Tria Alpha Energy, General Fusion atd. Druhá skupina vychází z nejúspěšnějšího současného zařízení - tokamaku. K nim patří Applied Fusion Systems a Tokamak Energy. Obě společnosti pocházejí z Anglie a obě vsadily na kulové tokamaky. Kulové tokamaky totiž slibují menší rozměry při stejném výkonu. Malé rozměry (a nízké náklady) reaktoru jsou mantrou všech soukromých společností zabývajících se fúzí. (O soukromém výzkumu jaderné fúze jsme již psali např. zde: https://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/2012-termojaderna-fuze-v-soukromych-rukach nebo zde: https://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/2103-richard-dinan-prvni-soukromy-investor-do-fuze-v-evrope nebo zde: https://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/1838-jak-to-bylo-s-fuzi-cast-osma)

Soukromé plány jaderné fúze

V únoru se pod patronátem Geek Wire, časopisu píšícím o kosmonautice, sešli u snídaně tři výkonní ředitelé společností, které se již několik let zabývají výzkumem řízené termojaderné fúze. Společnosti Helion Energy, General Fusion a TAE Technologies spojuje typ financování. Je jím soukromý kapitál. Na podobné téma jsme již zveřejnili několik článků a tak stačí naznačit, že schůzka bilancovala, respektive nastínila další plány tří největších ze zhruba dvaceti podobných organizací. (O soukromém kapitálu ve výzkumu fúze jsme již psali např. zde: https://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/2012-termojaderna-fuze-v-soukromych-rukach nebo zde: https://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/2103-richard-dinan-prvni-soukromy-investor-do-fuze-v-evrope nebo zde: https://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/1838-jak-to-bylo-s-fuzi-cast-osma)

Chladicí systém tokamaku ITER

Při pohledu na změť trubek na obrázku vás napadne, že je to dílo šíleného umělce zobrazující spletitost lidského osudu. Autor kovové džungle však není sochař, ale inženýr, či spíše tým inženýrů. Chladivo proudící zdánlivým kovovým chaosem musí odvést energii termojaderné reakce. U experimentálního zařízení do prostoru, u budoucí elektrárny do parogenerátoru.

Trumfne Čína zbytek světa v jaderné fúzi?

Zdá se, že na termojaderném hřišti v současné době zůstali dva hráči. Ptáte se: Amerika a Rusko? Ale kdepak! Korea a Čína! Zatímco Evropa pouze deklaruje termojadernou tvář (ve snaze zachovat si tvář coby hostitel mezinárodního tokamaku ITER, se kterým má práce nad hlavu), Korea a nyní už i Čína vyhlásily termíny zahájení stavby a spuštění demonstrační elektrárny známé pod názvem DEMO. Nechtějí čekat na výsledky mezinárodního tokamaku ITER, jehož spuštění se odkládá!

Pouzdro pro třísettunového drobečka

Když se řekne cívka, určitě si nikdo nepředstaví čtyřpatrový dům nebo plně obsazený Boeing. A přece! Monstrum vyrobené pro tokamak ITER s tolerancí menší než jeden milimetr by se dalo právě s takovými obry srovnávat. V hlavních zprávách o programu výroby supravodivých magnetů ITER se objevila zmínka o prvním pouzdru cívky toroidálního pole, které úspěšně absolvovalo zkoušky. Obě ramena obrovské konstrukční části veliké jako čtyřpodlažní budova a vyrobené z oceli o tloušťce 20 cm měly rozměry mezery připravené pro svaření v tolerancích od 0,25 mm do 0,75 mm, což je v porovnání k běžné vysoce přesné svařované konstrukci srovnatelné velikosti přesnost řádově větší. Přitom délka jednoho svaru je 14 metrů. A další parametry: hmotnost vinutí 110 tun, hmotnost pouzdra 190 tun… „Přesnost musí být!“ (přísnost také), protože chybné magnetické pole by nesplnilo svůj úkol. Pokud plazma unikne, žádná termojaderná reakce neproběhne a o energii budoucnosti si můžeme nechat zdát…

Magnetické pole stelarátoru W7-X

Výzkum energie z jaderné syntézy se v posledních čtyřiceti letech soustředil především na koncept tokamaku, ale nedávný pokrok v teorii plazmatu a výpočetního výkonu vedl k obnovení zájmu o stelarátory. Největší a nejmodernější stelarátor na světě, německý Wendelstein 7-X (W7-X), právě začal fungovat s cílem ukázat, že dřívější slabiny tohoto konceptu byly úspěšně vyřešeny a že jeho vnitřní výhody přetrvávají i při parametrech plazmatu, které se blíží hodnotám reaktoru budoucí fúzní elektrárny.

... 1 « 4 5 6 7 8 9 10 » 20 ...

Nejnovější články

Jak jste na tom s informační gramotností?

Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.

Cyklické změny teploty na Zemi

Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.

Záhadný lidský mikrobiom

Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.

MAAE zveřejnila nové odhady vývoje jaderné energetiky do roku 2050

MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...

Vyřeší největší problém větrných elektráren pojišťovny?

Závislost na počasí je největším problémem větrných elektráren nejen z hlediska jejich vlivu na stabilitu elektrizační soustavy, ale také z pohledu celkové i provozní ekonomiky. Když vítr nefouká, elektrárna nejen že nevyrábí, což dělá problémy v přenosové síti, ale ani nevydělává.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail