Rubriky

Buněčné membrány vytvářejí prostředí pro mnohé životně důležité procesy. Proto se vědci již dlouho snaží zjistit, co ovlivňuje jejich vlastnosti. Dosud se zaměřovali převážně na lipidy a blízké vnitrobuněčné struktury (cytoskelet). V membránách jsou však početně zastoupeny i proteiny, ale jejich vliv na tyto vlastnosti byl dosud vnímán pouze okrajově. Vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského, kteří se pod vedením Marka Cebecauera věnují výzkumu buněčných membrán lymfocytů, zjistili, že členitý povrch membránové části proteinů ovlivňuje zásadním způsobem chování lipidů. Tento proces zásadně mění vlastnosti membrán a může ovlivňovat fungování buněk nebo úspěšnost klinické terapie využívající liposomy pro cílené vnášení léků do buněk. Výsledky výzkumu byly nyní publikovány v prestižím mezinárodním vědeckém magazínu iScience.

V souvislosti s úsporami energie se v našich klimatických a geografických podmínkách mluví zejména o zateplování - izolaci - staveb. Jak to správně udělat, to závisí na konkrétních řešeních jednotlivých prvků: oken, dveří, střechy, či obvodových zdí. Pro všechny klíčové části stavby platí pravidla, jejichž dodržením se může dosáhnout lepších izolačních vlastností při nižších nákladech. Na co si z hlediska úniků tepla z domu dát pozor a jak tuto hrozbu u jednotlivých prvků stavby eliminovat?

Tokamak je skvělým představitelem úspěšného výzkumu principu řízené termojaderné fúze pomocí magnetického pole. Magnetické pole slouží jednak k izolaci termojaderného média – horkého plazmatu – a tím i vůbec jeho udržení po delší dobu, jednak k měření nejrůznějších parametrů plazmatu. Zatímco k izolaci slouží mnohatunové kolosy, k měření stačí „cívečky“ o hmotnosti několika gramů, často mající jediný závit. V tom případě mluvíme o smyčkách. Diagnostika magnetickou smyčkou (flux loop) nacházející se uvnitř zařízení může poskytnout obsluze informace o tvaru okraje, energii i stabilitě plazmatu.

V Murmansku zahájili 6. prosince 2018 pracovníci společnosti Atomflot (součást ruské korporace pro atomovou energii Rosatom) energetické spouštění prvního z dvojice reaktorů, které budou pohánět první světovou plovoucí jadernou elektrárnu. Reaktor č. 1 dosáhl 10% výkonu a před dalším navýšením výkonu projde řadou testů.

Věřili byste, že neutrony vzniklé díky kosmickým paprskům z vesmíru pomáhají vědcům ve více než 25 zemích měřit vodu v půdě a pomáhají zemědělcům šetřit vodu a přizpůsobit se tak změně klimatu? Pomocí senzoru neutronů kosmického záření sledují vědci rychle se pohybující neutrony v atmosféře, aby zjistili, kolik vody je v půdě a kdy má farmář přidávat závlahu na pomoc plodinám v drsných klimatických podmínkách.