Rubriky

Článků v rubrice: 3164

Český geolog a mineralog Odolen Kodym

Mezníkem, který u nás urychlil rozvoj všech vědeckých a technických oborů, byl vznik samostatné Československé republiky v roce 1918. Právě s osudy nově vzniklého demokratického státu jsou spojeny počátky mnohostranné vědecké a pedagogické činnosti významného českého geologa a mineraloga, univerzitního profesora RNDr. Odolena Kodyma, DrSc., od jehož narození letos uplynulo 120 let. (1898 - 1963).

Virtuální autoškola

Nejen Tesla, i další výrobci se připravují na dobu, kdy automatizované systémy převezmou kontrolu nad vozy na silnicích. Firma Continental používá umělou inteligenci, aby autům dodala schopnost rozhodnout se jako člověk. Umělou inteligenci využije k detekci chodců multifunkční kamera 5. generace, která bude v sériové výrobě od roku 2020. Ke klasifikaci úmyslů a gest chodců budou sloužit neuronové sítě. Hardware a software, vhodný pro automatizované řízení, nabízí vše od jednoduché detekce objektů až po komplexní porozumění situaci pomocí neuronových sítí.

Norsko jako „baterie Evropy“?

Norská vláda pozastavila vydávání licencí na výstavbu dalších podmořských přenosových kabelů. Premiérka Erma Solbergová prohlásila, že její kabinet nebude schvalovat další podmořská vedení, dokud ta již rozestavěná nebudou v provozu a dokud nebude vyhodnocen jejich přínos. Vychází tak vstříc protestům norských firem a odborových organizací, které děsí možný nárůst cen elektřiny. Rozhodnutí přichází nedlouho poté, co byla zahájena pokládka 623 km dlouhého kabelu, který povede pod mořským dnem a vytvoří přímé spojení mezi energetickými soustavami Německa a Norska. Vedení NordLink s kapacitou 1 400 MW by mělo začít fungovat v roce 2020 a náklady na jeho výstavbu se vyšplhají na 1,5 až 2 miliardy eur. Německo tak získá odbyt pro elektřinu z baltských a severomořských větrníků v případě nadbytku během větrného počasí. Zároveň bude moci díky novému vedení v době nedostatku odebírat relativně levný proud z norských vodních elektráren, které vyrábějí až 95 % tamní elektřiny.


Tomu pomůže, tomu ublíží

Cílem studia jaderné fúze je vývoj elektrárny neovlivňující klima a životní prostředí. Rozumí se - neovlivňující záporně. Jde o to, jak uvolnit energii sloučením lehkých atomových jader, stejně jako na Slunci. Vzhledem k tomu, že fúzní oheň potřebuje k zapálení teplotu, která přesahuje 100 milionů stupňů, palivo - vodíkové plazma s nízkou hustotou - by nemělo přicházet do kontaktu s chladnými stěnami vakuové nádoby. Plazma izoluje od stěn vakuové nádoby magnetické pole. Je jakoby „zavěšeno“ uvnitř vakuové komory, jejíchž stěn se téměř nedotýká. Způsoby vytvoření magnetického pole se různí. Pojďme se blíže podívat na stelarátor.

Trichlorfluormetan na vzestupu

Nově se objevující emise před třiceti lety zakázaného CFC-11 naznačují, že i ty nejlépe myšlené ekologické dohody nemusejí mít trvalou platnost.

Rytíř termojaderné fúze

Fúzní hladinu čeří mantra čerstvého podnikatelského povětří, které hodlá zkrotit Slunce na Zemi – zapálit termojadernou fúzi tak, aby poslouchala na slovo. Zní: kompaktní (= malé), laciné a do pěti let. Gigant, který se staví ve Francii, je veliký, drahý a nikdo neví, kdy bude hotov. Jejich slova prozrazují a) potřebu přemluvit investory, b) podcenění velkého soupeře, c) oboje dohromady. Ovšem když na stejnou notu zahraje Steven Cowley, zní melodie mnohem přitažlivěji, opravdověji a v každém případě zajímavě až překvapivě.

... 1 « 179 180 181 182 183 184 185 » 528 ...

Nejnovější články

Společně můžeme pokračovat mnohem rychleji, říkají fúzaři

Mé poslední dny strávené v akademickém ústavu se už počítaly na prstech jedné ruky. Nicméně se mi podařilo vydat knížku Soukromý kapitál ve výzkumu termojaderné fúze.

Kultivované maso: Co to je a jak vzniká

Kultivované maso je maso vypěstované přímo z živočišných buněk, bez nutnosti porážky zvířat. V dnešní době už nejde o sci-fi.

Hackathon v Brně – jaké inovace vymysleli středoškoláci za 24 hodin?

Mladé technické mozky ze středních škol z Česka a Slovenska se na konci listopadu utkaly v 8. ročníku AT&T HACKATHONu Junior v Brně. Dvoudenní maraton plný technologií opanovali ...

Záhadná světla na Měsíci

V noci 19. dubna 1787 astronom William Herschel zaznamenal z neosvětleného nového měsíce hodinu trvající světlo, jasné jako mlhovina v Orionu. Co to viděl? Pravděpodobně byl svědkem „přechodového ...

Energie z fúze v roce 2025: Šest globálních trendů, které je třeba sledovat

Oblast jaderné fúze se rychle vyvíjí. Fúze, která se dříve omezovala na experimentální výzkum, se nyní stává strategickou národní prioritou pro výzkum a vývoj.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail