Rubriky

Co může být na lešení zajímavého? Všimnete si ho, že vám překáží, když procházíte ulicí. Lešení, o kterém chci vyprávět, si určitě nevšimnete, je skryto uvnitř … uvnitř vakuové nádoby termojaderného reaktoru ITER. Uvnitř nádoby, kde se bude odehrávat termojaderná fúze, nebude jen plazma, ale na vnitřních stěnách i celá řada zařízení (např. vnitřní magnetické cívky, chladicí potrubí a další). Ta se musejí připevnit ještě před uzavřením komory. A k tomu budou dělníci a technici potřebovat lešení. Po svaření posledních segmentů nádoby – prvního s devátým, když vnitřek komory budou s okolím spojovat pouze okna, se budou muset namontovaná zařízení propojit do provozuschopného stavu. Je možná humorné, když ve vyprávění o nejsložitějším vědecko-technologickém zařízení, co historie lidské společnosti spatřila, se budeme bavit o něčem tak primitivním, jako je lešení, ale věřte, že vymyslet a použít lešení uvnitř obří pneumatiky s ocelovými stěnami není vůbec jednoduché.

Vývoj lidské civilizace lze hodnotit zhruba podle toho, jaký materiál lidé převážně používali. Takže zde byla doba kamenná, bronzová, železná. Dnes žijeme v době uhlíkové, založené na uhlí, ropě a zemním plynu. Tyto materiály poskytují energii a umožňují výrobu materiálů, které charakterizují naši civilizaci - ocel, beton, plasty. Aby se zabránilo zanesení planety plastovým odpadem a oxidem uhličitým, bude nutno v brzké době přestat uhlovodíky používat. Doba kamenná také neskončila proto, že by došlo kamení.

Když je na prádle cedulka, že se nesmí prát, ale pouze čistit v čistírně, myslíme si, že podstoupí „suché čistění“. Pravdou ovšem je, že suché čištění není vůbec suché - jen se pere v jiných kapalinách, než je voda. Voda může některé tkaniny, jako je vlna a hedvábí a také kůže a kožešiny, poškodit. Dejte je do čistírny!

Třicet pět studentů magisterského a doktorandského studia z Afriky a jižní Asie dostalo v loňském roce stipendia v rámci programu Stipendia pro atomovou energii v Číně (China’s Atomic Energy Scholarship, AES). Studují na největší jaderné škole v zemi, která je součástí Harbin Engineering University (HEU). Podle dohody mezi Čínským úřadem pro atomovou energii a MAAE (Mezinárodní agenturou pro atomovou energii ve Vídni) o pomoci zemím, které chtějí začít budovat jadernou energetiku, MAAE usnadňuje proces podávání žádostí a platí studentům letenky, zatímco čínská vláda pokrývá školné a životní náklady. Program začal v roce 2012 a od roku 2017 je v plném proudu. Přihlášky do dalšího ročníku 2019-2020 se právě přijímají.

Populární drony je možné vypouštět ze země, ale například také z vody. Robotické ponorky mohou vypouštět do vzduchu tucty malých dronů. Jednotlivé drony nenadělají mnoho škody, ale jestliže jsou jich celé roje, je obtížné proti nim něco dělat. Mohou nést malé množství trhaviny nebo rušičky, které jsou schopné vyřadit z provozu radarové systémy nebo jiná elektronická zařízení. Takové jsou plány amerického námořnictva v rámci projektu LOCUST, což je nízkonákladová technologie vypouštění rojů dronů. Projekt byl odhalen v dokumentech Pentagonu.

Fyziků potřebují nemocnice čím dál více. Počet přístrojů pracujících s ionizujícím zářením, jako jsou různé typy klinických urychlovačů, mamografy či výpočetní tomografy (CT), v českém zdravotnictví významně roste. Za posledních 15 let se počet lineárních urychlovačů i CT téměř ztrojnásobil. Mimo to existují i diagnostická zařízení, především v nukleární medicíně, která detektují ionizující záření (ale sama o sobě nejsou jeho zdrojem). Aby bylo možné využít všech předností moderních přístrojů v diagnostice i léčbě, musí o ně pečovat radiologičtí fyzici, kteří rozumí obojímu: jak technologiím, tak medicíně. A právě takové už více než 20 let vychovává Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze (FJFI).