Rubriky

Když jsem v jedné z kapitol knížky Soukromý kapitál ve výzkumu řízené termojaderné fúze (vydané Akademií věd ČR v roce 2017) psal o tom, že známý MIT (Massachusets Institute of Technology) se snaží z "laboratorní novinky osmdesátých let minulého století“ (vysokoteplotních supravodičů REBCO (Rare Earth Baryum Copper Oxide) vytvořit komerční produkt použitelný kupříkladu v tokamaku, hledal MIT investora pro tokamak založený na REBCO supravodičích. Mluvilo se o projektovaném „cenově dostupném, robustním a kompaktním tokamaku“ ARC (Affordable Robust Compact) s téměř dvojnásobnou indukcí magnetického pole 23 Tesla ve srovnání se špičkovou hodnotou 13 Tesla v centrálním solenoidu tokamaku ITER. A hle! Dnes se společnost Commonwealth Fusion Systems (CFS) za pomoci 50 milionů dolarů italské firmy Eni pustila do projektu, na jehož konci by měl být tokamak s vysokoteplotními supravodiči YBCO (ytrium-baryum-copper-oxide).

Píše se rok 1932 a Richard Gill pozoruje v amazonském pralese Indiána z kmene Canelo, jak odebírá z ohniště kotlík, z něhož odchází pára. Obsah v kotlíku se vařil na mírném ohni po dobu několika dní a nyní je hotov. Indián vzal tenký šíp a namočil jeho špičku do černé pasty, která se na něj hned přilepila. Bylo to poprvé, ale ne naposledy, kdy byl Gill svědkem tohoto rituálu.

Vědcům z Heyrovského ústavu se podařilo ovládat pohyb uhlíkové nanorole – materiálu, který může v budoucnu nahradit práci svalů v lidském těle. Experimentálně dokázali do této doby pouze teoreticky předpokládaný jev – rozvinování a svinování uhlíkové nanorole. I když do dnešního dne existovaly hypotézy a simulace, Pavel Janda se spolupracovníky z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR jsou prvními, kterým se podařilo pohyb nanorole řídit. O svém objevu vědci publikovali článek v odborném časopise Physical Chemistry Chemical Physics (PCCP). Nanorole, tvořená svinutými listy grafenu, by tak mohla v budoucnu získat významné místo v nanotechnologiích.

Čínská společnost China General Nuclear (CGN) a univerzita Tsinghua zpracovávají studii proveditelnosti výstavby první demonstrační jaderné teplárny pro dálkové vytápění, která bude vybavena čínským reaktorem NHR 200-II. Stejný reaktor v případě potřeby může dodávat teplo pro odsolování mořské vody nebo v kogeneraci vyrábět elektřinu. V rámci studie bude vybrána lokalita, vypracovány havarijní plány, zajištěna komunikace s veřejností, atd.

Jsou různé druhy havárií, některé mají co do činění s radioaktivitou. A nemusí jít zdaleka o jaderný reaktor. K nejhorším radiačním nehodám vůbec patří  tzv. Goiânia accident, který začal 13. září 1987 v brazilském státě Goiás. Zapomenutý radioterapeutický zdroj ukradený ze zrušené nemocnice způsobil smrt čtyř lidí, významné ozáření více než dvou set dalších a kontaminaci více než sta tisíce lidí. Několik domů muselo být zlikvidováno, půda shrnuta z několika míst. Výsledek nedostatku informací, nevzdělanosti a lidské i úřední nedbalosti...

10. února 2018 zasáhla pamětníky počátků jaderné fúze smutná zpráva. Zemřel v požehnaném věku 100 let Peter Clive Thonemann, který stál u zrodu fúzního zařízení zvaného ZETA, toroidálního Z-pinče. Ve své době to bylo největší fúzní experimentální zařízení, které mělo dohnat vědecko-technický náskok Sovětského svazu (u zrodu prvních fúzních zařízení, tokamaků, stáli ruští vědci Lavrentěv, Tamm, Arcimovič a především Sacharov). Autor přežil ZETA o 49 let.