Rubriky

Jak dochází ke snižování životnosti konstrukčních materiálů používaných v jaderných reaktorech, a jak zajistit jejich bezpečnou práci v extrémních podmínkách, tj. radiačním a korozním prostředí za vysokých teplot? Odborné pracoviště zaměřené právě tuto problematiku je Centrum výzkumu Řež (CVŘ) v Řeži u Prahy, zejména jeho projekt SUSEN (Sustainable energy, Udržitelná energetika), který řeší nejen otázky současných generací jaderných reaktorů, ale zaměřuje se i na vývoj nových materiálů pro vyšší generace jaderných reaktorů a reaktory fúzní pracující v extrémních podmínkách. Odborníci z Centra výzkumu pro vysoce citlivé analytické přístroje (CVCAP) zkoumají v rámci tohoto projektu otázku, jak zlepšit vlastnosti materiálu jaderných reaktorů na základě informací získaných z mikrostrukturních a chemických změn radiačně, tepelně i chemicky exponovaných materiálů. Již druhým rokem jim v tom pomáhá i elektronový mikroskop českého výrobce TESCAN.

Student VŠB Technické univerzity Ostrava Martin Král je finalistou Ceny Nadace ČEZ 2017, soutěže o nejlepší vědeckotechnickou práci studentů technických univerzit v České republice. Odborná porota složená z vysokoškolských učitelů a odborníků z praxe ocenila zejména kvalitu práce, tvůrčí přínos a schopnost autora prezentovat své výsledky před odbornou veřejností. Kromě diplomu získal Martin finanční příspěvek pro svůj další profesní rozvoj. O své práci nám napsal do Třípólu.

Studentka FEL ČVUT Kateřina Linhartová je finalistkou Ceny Nadace ČEZ 2017, soutěže o nejlepší vědeckotechnickou práci studentů technických univerzit v České republice. Odborná porota složená z vysokoškolských učitelů a odborníků z praxe ocenila zejména kvalitu práce, tvůrčí přínos a schopnost autorky prezentovat výsledky před odbornou veřejností. Kromě diplomu získala Kateřina finanční příspěvek pro další profesní rozvoj. O své práci nám napsala do Třípólu.

Mezinárodní tým astronomů poprvé detekoval gravitační vlny vzniklé sloučením dvou neutronových hvězd a našel důkaz, že jsou zdrojem těžkých prvků ve vesmíru, včetně např. uranu, zlata a platiny. "Doufali jsme, že něco takového uvidíme," uvedl David Reitze, výkonný ředitel observatoře LIGO, který objevil 16. října kosmické vlnění nazvané gravitační vlny. Páry neutronových hvězd a jejich možné srážky byly předpovězeny již dříve. "Díky přesnému určení místa srážky neutronových hvězd bylo možné sledovat i související optické jevy. Emisi elektromagnetických vln pozorovalo 70 observatoří, včetně sedmi vesmírných." Srážka hmotných těles produkuje gravitační vlny - fluktuace v časoprostoru -, které detekovaly LIGO a Virgo 17. 8. 2017. Několik vteřin poté satelity ESA Integral a NASA Fermi detekovaly výtrysk gama záření. Toto je první současné pozorování gravitačních vln a světla ze stejného zdroje.

V úterý 5. prosince 2017 proběhlo na Vítkovické střední průmyslové v Ostravě-Hrabůvce 2. kolo badatelské soutěže žáků ve stavění jeřábů ze špejlí. Tato soutěž je sponzorována Statutárním městem Ostrava. Soutěž si získala své zájemce nejen z řad studentů maturitních oborů, ale také z tříletých učebních oborů. Do prvního kola se přihlásilo sedm čtyřčlenných družstev žáků školy.

Jak nazvat současnou kapitolu historie řízené termojaderné fúze? Po kapitole Sluneční fúze (1920-1938), Magnetická fúze (1946-1968), Tokamaková fúze (1969-1984) a ITERová fúze (1985-2040)? Co třeba Soukromá fúze? ITERová fúze sice ještě neskončila, ale nikde není psáno, že dvě různé kapitoly nemohou existovat současně. Není to příliš odvážný název? Pravdou je, že se v posledním desetiletí objevila řada soukromých investorů, kteří řízenou fúzi považují za lákavou příležitost, jak v budoucnu vydělat. Je zde nejméně pět důvodů.