Virtuální elektrárny a sdílená elektřina
Začalo to sdílením automobilů (Uber) a bydlení (Airbnb). Nyní je na pořadu dne sdílení elektrické energie. Nový způsob "výroby" a sdílení elektřiny se zkouší v Austrálii.
Začalo to sdílením automobilů (Uber) a bydlení (Airbnb). Nyní je na pořadu dne sdílení elektrické energie. Nový způsob "výroby" a sdílení elektřiny se zkouší v Austrálii.
Už dnes jich má devět - šest energetických v Dukovanech a Temelíně, které vyrábějí elektřinu pro třetinu republiky, dva výzkumné v Řeži u Prahy a jeden školní experimentální na fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. A právě zde na jaderné fakultě bude další! Právě dorazilo jaderné palivo a zahajuje se proces povolování. Tento reaktor doplní výukové a výzkumné kapacity prvního školního reaktoru VR-1 "Vrabec" a přinese další významný potenciál ve výchově klíčových jaderných odborníků pro českou jadernou energetiku.
V článku https://www.3pol.cz/cz/rubriky/fyzika-a-klasicka-energetika/2195-jak-neotevrit-dvere-letadla-za-letu jsme přinesli zprávu o nepodařeném pokusu jistého výtečníka otevřít za letu zevnitř dveře velkého Boeingu 767. Cestující a posádka ho prý zpacifikovali dvěma dobře mířenými lahvemi vína a na letišti předali policii. Otevřít dveře v letové výšce mu zabránila, samozřejmě, fyzika, rozdíl tlaků vně a uvnitř, nicméně může být zajímavé podívat se, jak se vlastně takové letadlové dveře vyrábějí. Musejí být super kvalitní a super bezpečné. Však také přijdou průměrně na milion korun! Třípól se vypravil na exkurzi do pražských Letňan, kde sídlí firma Latecoere.
Jistý Joseph Hudek z Tampy na Floridě se 6. července 2017 pokusil o otevření výstupních dveří v cestovní letové výšce během mezinárodního letu Delta Boeing 767 ze Seattlu do Pekingu. Skupina cestujících a posádka mu v tom dvěma dobře mířenými lahvemi vína zabránila. Měla ovšem na své straně i fyziku - k otevření letadlových dveří by totiž nešťastník musel vynaložit tolik síly, jako by zvedal dva africké slony. Pilot po incidentu otočil letadlo, přistál zpět v Seattlu, a policie pana Hudka zatkla.
Nová analýza IEA (Mezinárodní energetické agentury) ukazuje naléhavou potřebu zlepšit efektivitu chlazení, protože celosvětová poptávka po energii pro chlazení se v roce 2050 ztrojnásobí! Rostoucí používání klimatizačních jednotek v domácnostech a kancelářích po celém světě bude podle nejnovější analýzy Mezinárodní energetické agentury jedním z nejvyšších motorů světové poptávky po elektřině v příštích třech desetiletích. Zřejmě budou potřeba nějaká politická opatření - např. důraz na zlepšení účinnosti.
Ve spolupráci katedry jaderné chemie Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT s Universitou v Oslu a s Ústavem jaderné fyziky AV ČR v Řeži probíhá v laboratořích cyklotronu U120M výzkum chemických vlastností homologů vybraných supertěžkých prvků – transaktinoidů –, v současné době konkrétně rutherfordia, dubnia, seaborgia a nihonia. Výzkum souvisí s objevem a přípravou těchto nových supertěžkých prvků v laboratořích Spojených ústavů jaderného výzkumu v Dubně v Rusku, v laboratoři RIKEN (Rikagaku Kenkyūjyo, Japonsko), v Ústavu pro výzkum těžkých iontů v německém Darmstadtu (GSI Helmholtz Centre for Heavy Ion Research) a v americké Lawrence Berkeley National Laboratory.
Neděláme si legraci. Obezitou, hubnutím a nejrůznějšími faktory, které obojí ovlivňují, se zabývá mnoho seriózních studií.
Elektrárna spolehlivě vyrábí bezemisní elektřinu už od roku 1936 a slaví letos devadesátiny. Každoročně vyrobí přibližně 60 milionů kWh bezemisní elektřiny, což pokryje ročně spotřebu až 20 tisíc domácností.
Běžně se na staveništi ITER pohybují tisíce lidí. Dnes se pomalu nemáte koho zeptat na cestu. Přitom stavba největšího fúzního zařízení na světě vstoupila do finální fáze.
Fyzici získali záření černé díry z optického vlákna a poprvé sledovali, jak toto světlo reaguje zpět se simulovanou černou dírou, která jej vytvořila.
Větrná energetika je jedním z hlavních pilířů evropské strategie dekarbonizace. V roce 2025 pokrývaly větrné elektrárny přibližně 18 % spotřeby elektřiny v Evropě, přičemž většina ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.