Rubriky

Pokračujeme v seriálu: první díl vyšel 24. 6. 2015 zde http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/1705-jak-to-bylo-s-fuzi-cast-prvni, druhý díl 24. 9. 2015 zde http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/1749-jak-to-bylo-s-fuzi-cast-druha

Když na počátku dvacátého století profesor J. A. Pollock vysvětlil deformaci měděného hromosvodu továrny Hartley Vale Kerosene Refinery poblíž australského Lithgow v New South Wales, zrodil se název „pinch effect“ (pinch = štípnutí, sevření, si fyzici počeštili na pinč). Mimořádně silný elektrický proud blesku interagoval s vlastním magnetickým polem a elektromagnetická síla směřující k ose bleskosvodu měděný vodič stlačila stejně, jako kdybyste vysáli vzduch z měkké gumové trubičky. Tehdy více méně z legrace nazval Carl Hering, přítel Edwina Fitche Northrupa, jev „the pinch phenomenon“ a název pinch effect se ujal. E. F. Northrup pinč intenzivně studoval v USA. (Daniel Clery, A Piese of the Sun, str. 46.)

Všechno má svou historii, i obyčejná poštovní známka. První poštovní známku, jak ji známe dnes, dala do prodeje Královská pošta ve Velké Británii 1. května 1840. Měla hodnotu 1 penny, černou barvu a byla známá jako „Penny Black“. Na známce je podobizna osmnáctileté královny Viktorie s korunou z profilu. Ačkoliv se královna dožila úctyhodného věku 82 let, na známkách to nebylo patrné. A pozadu nezůstala ani Česká pošta, která právě před rokem vydala známku s Járou da Cimrmanem, a navíc dokonce poprvé jako známku kulatou.

Ve skutečnosti úspory energie nejsou žádná věda, stačí jen trochu změnit své chování. Před nástupem zimy je vhodné připomenout si některé konkrétní rady, proto Třípól přidává do diskuse na téma energetické úspory i své polínko. Vloni touto dobou jsme psali o úsporách při vytápění (http://www.3pol.cz/cz/rubriky/prakticke-informace/1144-sporime-energii-pri-vytapeni), letos se podíváme na koupání, praní a vaření.

Oranžová pilulka obsahující upravený tuk, která posiluje obranné schopnosti buněk, by mohla léčit degenerativní nemoci a zpomalit i proces stárnutí. Mohla by tedy pomoci udržet mládí? Odpověď měl přinést experiment, při němž v červnu 2015 testovaná skupina lidí obdržela v rámci klinických zkoušek tuky určené k posílení buněk proti jejich poškození způsobující stárnutí.

5. listopadu letošního roku japonský Národní institut radiologických věd (NIRS) a firma ATOX Co., Ltd., v Tokiu oznámily, že vyvinuly systém založený na pozitronové emisní tomografii, který umí diagnostikovat velmi raná stádia demence. Přístroj vypadá jako helma a dokáže zobrazit i nepatrné množství určitých bílkovin uvnitř lidského mozku.

Ještě v nedávné době se o mase příliš nemluvilo. Bylo považováno za hvězdu na talíři vyvážené zdravé stravy. Většina lidí na západě dnes konzumuje maso každý den, ale i lidé v jiných, méně „masožravých“ kulturách, například v Číně, přicházejí dnes masu na chuť. Údajně díky rostoucí životní úrovni.