Rubriky

Ročně u nás vyjde asi 17 tisíc knižních titulů, z nichž významnou část představuje původní a přeložená populárně-naučná literatura – vědecká, technická či učebnicová – z nejrůznějších oblastí přírodovědných a společenskovědných oborů. Patří mezi ně i útlá knížka britského matematika a aktivního hudebníka Matthewa Watkinse „Nepostradatelné matematické a fyzikální vzorce“. Doplňuje ji mnoho vtipných ilustrací Matte Tweeda, které vysvětlují některé koncepty lépe než celé stránky textu. Publikaci z anglického originálu (2000 a 2012) přeložila Jiřina Vítů a vydalo ji jako 21. svazek oblíbené edice „malých knih, velkých myšlenek“ Pergamen nakladatelství Dokořán (Praha 2016, 1. české vydání, 58 stran).

Všechny živé organismy – od zvířat přes rostliny až po jednotlivé buňky – se řídí vnitřními hodinami nastavenými na základní rytmus Země, tj. na střídání noci a dne. Vědci mají za to, že se biorytmy datují k počátku života na Zemi zhruba před třemi a půl miliardami let. Pravidelný rytmus nám pomáhá udržet bdělý stav a aktivní činnost, když je Slunce na obloze, a naopak odpočívat během noci, kdy mohou buňky v našem organizmu provést základní údržbu, a mozek si dokáže zaznamenat vzpomínky. Vynález umělého osvětlení přinesl s řadou výhod také nevýhodu. Zvládneme sice udělat více, ale též méně spíme. A co víc, „rozhodili“ jsme si vnitřní hodiny, které se orientovaly podle světla. Není divu, že vědci po celém světě začali hledat nápravu.

Slova Erasma Rotterdamského, že „kniha je člověku mnohdy oděvu potřebnější“ snad nejlépe charakterizují činnost tiskařů a nakladatelů působících po řadu století i v českých zemích, kde se rodili geniální vynálezci v oboru polygrafie nadaní bohatou invencí. Vedle Aloise Senefeldera a Karla Klíče k nim patří také Jakub Husník, talentovaný český malíř a grafik, vážený středoškolský profesor kreslení, průkopník fotografie, nápaditý vynálezce, úspěšný podnikatel a především polygrafický odborník, jehož jméno je v historii vědy a techniky spjato s grafickou technikou tisku z plochy – se světlotiskem. Český umělec, vynálezce a podnikatel se jako jeden z mála dočkal uznání už za svého života.

Mezinárodní společnost Edwards Vacuum, působící dlouhodobě i v České republice, vyhlásila soutěž o nejinovativnější diplomovou práci. Soutěžit o Cenu Edwards mohou současní studenti i absolventi s již obhájenou diplomovou prací. Vítěz každé kategorie si odnese 20 000 Kč , soutěžící mezi druhým až šestým místem si rozdělí dalších 11 000 Kč! Nejlepší studenti navíc mohou získat i práci ve špičkovém výrobním závodě v Lutíně. Nepromarněte příležitost účasti v prestižní soutěži!

Ve středu 20. dubna 2016 proběhla ve Vítkovické střední průmyslové škole v Ostravě nová badatelská soutěž žáků ve stavění jeřábů ze špejlí. Soutěže se zúčastnilo 18 čtyřčlenných družstev žáků školy. V prvním kole soutěže měli žáci za úkol nakreslit návrh jeřábu na papír tak, aby zaujal porotu a návrh splňoval předem daná kritéria pro rozměry, délku vodorovného ramene i stabilitu jeřábu.

Nové sedmnáctimetrové chladicí ventilátorové věže, které vyrostly v areálu Jaderné elektrárny Dukovany, nenahradí stávajících osm hyperboloidických věží. Pouze je doplní v případě, kdyby se zřítily v důsledku tak nepravděpodobné události, jako je extrémní vichřice nebo zemětřesení. Hlavně však budou chladit důležité komponenty elektrárny, a to i za extrémních teplot +/- 46,2 stupňů Celsia. Věže  odolají větru až 252 km za hodinu a otřesům země do výše 5,5 stupně Richterovy stupnice. Jejich výstavbou se dále posílí bezpečnost Jaderné elektrárny Dukovany. Doporučení vzešlo z výsledků tzv. stress-testů, které v minulých letech proběhly po celé Evropě.