Rubriky

Objevy, které změnily ve dvacátém století fyzikální obraz světa a ovlivnily náš každodenní život: právě o nich pojednává kniha znamenitého popularizátora vědy, Ivo Krause. Seznamuje nás nejen s objevy, ale hlavně s lidmi – vědci. Všichni měli jedno společné: přirozenou lidskou touhu objevovat, klást si těžké otázky a hledat na ně netradiční odpovědi. Nepracovali pro slávu a většinou ani pro osobní prospěch; důležitější než cíl byla cesta, kterou k němu museli ujít. Vědecký objev, průkopnický čin, vynález, technické řešení… Mnoho práce, léta dřiny, noci strávené v laboratořích či pracovnách, někdy již zmíněná náhoda, štěstí. Ale to přece přeje jen připraveným. Galerie těch, o nichž kniha pojednává, se to týká především.

„Tři soutěsky“ je název největší přehrady na světě. Je dlouhá 2 km a při její výstavbě se spotřebovalo 27 milionůkrychlových metrů betonu. Její vodní nádrž je dlouhá 600 km, široká několik set metrů a umožňuje lodní dopravu až do města Chongquing, které se díky tomu stalo jedním z nejrychleji se rozvíjejících městv Číně. Vodní elektrárna má 32 turbín, z nichž každá váží tolik, jako Eiffelova věž. Přehradní nádrž se zcela zaplňuje vodou každé září. Kvůli výstavbě přehrady bylo zatopeno 13 velkých měst, 14 menších měst, 1 350 vesnic a bylo přestěhováno přibližně 1,3 milionů obyvatel.

První zákony o odměňování lékařů i o jejich postihování za chybné zákroky jsou staré téměř 4 000 let. Celý Chammurapiho kodex (pochází přibližně z roku 1686 př. n. l., uvádí se též 1800 př. n. l.) navazuje na starší sumerské zákoníky a objevuje se v něm dodnes zachovaná zásada rovnocenné odplaty („oko za oko, zub za zub“). Je však méně humánní (nechybí výčet trestů od bičování, utnutí částí těla, upálení a nabodnutí na kůl), je zde více zdůrazněna společenská nerovnost a větší důraz je kladen na represi než na výchovnou funkci. Výše lékařských odměn kolísala podle platebních možností a sociálního postavení pacientů.

Zájem čtenářů odborné literatury vyvolal další aktualizované a rozšířené vydání ojedinělé publikace věnované moderní toxikologii. Knihu „Toxikologie. Interakce škodlivých látek s živými organismy, jejich mechanismy, projevy a důsledky.“ autora doc. Linharta, vydala v roce 2014 VŠCHT Praha (ISBN 978-70-7080-877-1).

Ve dnech 13. března v Praze a 27. března v Děčíně pořádá Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT  další ročník oblíbené akce pro středoškolské studenty s názvem "Hands on Particle Physics in Prague – 11th International Particle Physics Masterclasses". Během této akce se studenti na jeden stanou částicovými fyziky, kteří si poslechnou zajímavé přednášky o fyzice i detektorech, sami si vyzkouší fyzikální analýzu dat z CERN a zúčastní se videokonference s vědci z CERN.

Bez baterií bychom netelefonovali, nehráli si, nefotili, nesvítili, nejezdili, vlastně téměř neexistovali. Není tedy divu, že každý rok slaví vlastní mezinárodní den. Ten tradičně připadá na 18. února. Vymoženosti moderní doby, které si díky nim každý den dopřáváme, bychom měli náležitě ocenit. Baterie dnes vlastně představují zatím jediný známý způsob, jak uložit a skladovat elektřinu. I když zatím jen v malém množství.