Rubriky

Na přelomu 19. a 20. století se zdálo, že klasická fyzika je v podstatě uzavřenou vědou, která umožňuje vysvětlit všechny fyzikální přírodní jevy a vytvořit ucelený obraz světa. V této souvislosti se často citují výroky dvou tehdy slavných a uznávaných vědců – Williama Thomsona alias lorda Kelvina a Wilhelma Röntgena. První z nich v roce 1900 na své přednášce v londýnském Královském institutu hovořil o zahalení jasného fyzikálního nebe pouze dvěma malými obláčky se zdánlivě nenápadnými problémy k řešení. Druhý ještě v období okolo roku 1920, kdy si již teorie relativity a kvantová fyzika razily cestu moderní fyzikou, se do historie vědy zapsal svým výrokem: „Stále mi nejde do hlavy, že musí člověk používat tak zcela abstraktních úvah a pojmů, aby vysvětlil přírodní jevy.“ Obláčků nad klasickou fyzikou však bylo více. O jejich rozhánění se velkou měrou zasloužil i Američan Robert Hofstadter. Výsledky jeho výzkumů, především aplikace elektronové rozptylové metody na studium struktury atomového jádra a jeho částic, představovaly zcela novou etapu ve vývoji jaderné fyziky.

V roce 2014 věnovala Nadace ČEZ finanční dotaci Klubu mladých debrujárů ze Stříbra. Stříbrujáry nám představuje jejich vedoucí PhDr. Jitka Soukupová. Současně nabízí jeden z jejich oblíbených pokusů, který si můžete sami vyzkoušet doma, ve škole, v zájmovém kroužku. Debrujárský klub vznikl na podzim v roce 2002 a od té doby se postupně rozrůstá. Nyní již ve Stříbře pracují kluby tři.

Centrum studentských aktivit České kosmické kanceláře upozorňuje na aktuálně zařazené a probíhající programy pro studenty, mladé vědce a ostatní mladé zájemce o kosmonautiku.

Agentura EventEra pořádá 12. února 2015 v Praze na FJFI ČVUT konferenci Malé modulární reaktory pro energetiku a potenciál jejich využití pro Českou republiku. Každý, kdo by měl zájem se něco nového dozvědět o této progresivní větvi jaderné energetiky, je vítán. Místo konání je v Praze, Břehová ulice 7, program bude nabitý od 9 do 22 hodin.

Zájem o obnovitelné zdroje přilákal do Informačního centra na hradeckém Hučáku v loňském roce 14 159 návštěvníků, což je o 268 více než v roce 2013. Za dobu existence Centra od května 2008 do něj zavítalo 89 633 návštěvníků.

Složený noční satelitní snímek světa to ukazuje jasně – na Zemi jsou místa, kde je v noci absolutní tma, přestože tam žijí miliony lidí. A naopak místa zářící světlem. „A teď si představte, že se těch více než 1,3 miliardy lidí, které nemají přístup k elektřině, rozhodne, že taky chtějí žít jako my. Prostě buď budou chtít, aby i k nim vedly dráty, nebo se přestěhují sem k nám do těch zářících míst,“ říká lektor a ve třídě by bylo slyšet upadnout špendlík.