Včelí vosk se v minulosti velmi cenil. Vyráběly se z něj svíčky, leštila se jím dřevěná podlaha. Není bez zajímavosti si uvědomit, že téměř každý z nás už včelí vosk i „ochutnal“ – je jednou z lešticích látek u oblíbených lentilek. I u vosku se setkáváme s mnoha fyzikálními ději. Pojďme se na ně podívat podrobněji.
Třípól je časopis popularizující vědu a techniku. To ale neznamená, že by se měl zabývat jen vědeckými objevy na pokraji science-fiction. Naopak! Pokládáme za povinnost vysvětlovat vědu a techniku v běžném každodenním životě. Teď, na prahu zimy, je právě nejlepší příležitost, jak vysvětlit fyzikální zákonitosti týkající se vytápění. Náklady na vytápění se u běžného rodinného domu nebo bytu pohybují ročně v řádu desetitisíců, proto se rady, jak za vytápění ušetřit, vždy hodí. Jak ulehčit peněžence jsme se zeptali Ing. Jaroslava Morského, technického specialisty firmy VIADRUS, českého výrobce kotlů a radiátorů.
Po svém zdokonalení se parní stroj přímo nabízel jako motor pro pohon „vozů bez koní“. Velkým nepřítelem tohoto využití však byl překvapivě především sám James Watt. A tak se cti být prvním, kdo postavil jezdící parní vůz, nedostalo nikomu z Anglie, kolébky parního stroje, ale Francouzi Cugnotovi, jehož 210. výročí úmrtí si letos připomínáme.
Zajistit dostatek elektřiny pro miliardu chudých obyvatel Země je pro prosperitu celé planety životně důležitý úkol. V podstatě však nevíme, jak ho splnit.
V první části našeho miniseriálu (http://3pol.cz/1703-neverici-tomas-1) jsme zkoumali metodu popisovanou na internetu – získání elektřiny ze dvou zapálených svíček a dvou zmagnetovaných hřebíků. Některé videozáznamy pokusů byly na první pohled poměrně přesvědčivé. Teprve při jejich důkladnějším „rozboru“ se vynořily první pochybnosti a definitivní vyřešení záhady nám prozradil japonský experimentátor. Podívejme se ještě na nedbale natočené video na www.youtube.com/watch?v=8fPXewq8S5w. Hořící svíčky na něm prostřednictvím chaoticky rozmístěných kabelů dokonce pohánějí elektromotor velké stojanové vrtačky. To už je tedy pro nevěřícího Tomáše hodně silná káva. Této mystifikaci však snad nepodlehne ani velmi důvěřivý divák!
V prosincové otázce jsme se ptali, za jak dlouho jaderná elektrárna vyrobí energii spotřebovanou při její výstavbě.
Česká aplikace od Meteocentrum.cz předpoví déšť na minutu přesně díky umělé inteligenci. Aplikace kombinuje vlastní meteorologické modely, strojové učení a přesné lokální ...
Cold spray (česky „studený nástřik“) je metoda, při které se kovový prášek vystřelí obrovskou rychlostí na povrch – tak rychle, že se částice k povrchu doslova „přilepí“, ...
V Číně vznikla během několika let celá řada soukromých firem zabývajících se výzkumem termojaderné fúze. Nejzajímavější je, že Číňané už nekopírují západní programy.
V hloubi podzemních chodeb pod Jadernou elektrárnou Temelín probíhá technicky náročná modernizační akce. Specialisté zde postupně vyměňují stovky metrů bezpečnostního potrubí, ...
Když se řekne radioaktivita, většina lidí si vybaví jaderné elektrárny, Černobyl nebo varovné symboly na žlutém pozadí. Jenže radioaktivita je přirozenou součástí našeho světa ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
