Na konci loňského roku oslavil 55 let od svého spuštění náš první jaderný reaktor. Československo se v roce 1957 stalo devátou zemí světa, která úspěšně spustila řetězovou štěpnou reakci. Šlo o experimentální reaktor VVR-S v Řeži u Prahy.
Nejnovějším tématem ediční řady pražského nakladatelství Slovart „50 myšlenek, které musíte znát" je fyzika. Autorka Joanne Bakerová nazvala své pojednání FYZIKA – 50 myšlenek, které musíte znát. Svazek přináší čtenářům pět desítek jasně a srozumitelně formulovaných úvah o dějinách fyzikálních objevů, o významu a principech fyzikálních zákonů a teorií, které vysvětlují nejen chování, ale i samotnou existenci našeho vesmíru.
Tématem posledního dílu naší minisérie je zpracování radioaktivních odpadů a nakládání s nimi.
Když položíte svým známým otázku, kterého vědce znají, drtivá většina dotázaných nejspíše okamžitě vyhrkne jméno nositele Nobelovy ceny, filozofa a humanisty Alberta Einsteina. Tento německo-americký fyzik židovského původu, tvůrce speciální teorie relativity (1905), myšlenky kvantování elektromagnetického pole a vysvětlení fotoefektu (1905), vysvětlení Brownova pohybu (1905) a především obecné teorie relativity (1915), je označován za největšího vědce 20. století, případně spolu s Newtonem za nejvýznamnějšího fyzika vůbec. V čem spočívala jeho genialita? V jeho mimořádném mozku? Jak prohlásil Michel de Montaigne, francouzský renezanční myslitel, esejista a skeptik: „Mozek dobře uspořádaný je lepší než mozek hodně napěchovaný."
Na severu pokračuje honba za ropou, plynem a cennými minerály. Inuité z kanadské Arktidy, kteří se dosud zabývali jen lovem, se nyní zajímají o jinou kořist – jejich společnost Nunavut Resources Corp. požádala koncem září 2012 Wall Street o půjčku ve výši 18 milionů dolarů. Chtějí ji využít k prospekci v oblasti Kitikmeot na severu Kanady. V této oblasti o rozloze 500 000 km2 hodlají objevit zlato, diamanty a lithium. Inuitští prospektoři reprezentují jen část velké honby za přírodními zdroji; ta zcela jistě přemění Arktidu brzy poté, co se zmenší její ledová čepička.
V první části článku o nakládání s jadernými odpady jsme se věnovali historii a současnosti těchto odpadů. Tentokrát se zmíníme o jejich dělení a zdrojích.
Může rostoucí vlna technologie stelarátorů pozvednout celý fúzní průmysl? Začátek milénia zastihl vývoj fúze ve znamení rození privátních společností.
Dominantním faktorem obezity v bohatších společnostech není snížená fyzická aktivita, ale zvýšený příjem kalorií. Potvrdila to data z databáze výživy MAAE.
Průmyslový odpad se může proměnit v horninu za pouhých 35 let. To je něco úplně jiného, než tisíce nebo miliony let, po které vznikají běžné horniny.
Keratin, který se dá získat nejen z ovčí vlny, ale i dalších chlupů či vlasů, by se podle nové studie mohl použít k opravě skloviny a prevenci zubního kazu. Brzy by se mohl objevit i ve vaší zubní ordinaci.
Za materiál, který bude pokrývat vnitřní stěny vakuové komory tokamaku ITER, bylo standardně považováno beryllium, s výjimkou tepelně nejvíce namáhaného údolí komory ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
