Rubriky

Sotva by asi někdo očekával, že vyřazené městské sklady, opuštěné obytné budovy, nebo věžové domy se stanou místy nové „zelené revoluce“. Je tomu ale tak. Jako nadějný a ekologicky přátelský způsob, jak nakrmit neustále se zvyšující počet obyvatel na Zemi, se nyní objevují tzv. „vertikální farmy“. První vlaštovkou „ve velkém“ je zahájení provozu největší vertikální farmy na světě v březnu 2014 ve Scrantonu v Pennsylvánii.

A už je to tady. Spojit dva listy papíru můžete sešívačkou či lepidlem, dvě myšlenky jednou větou, dvě věty rýmem, muže a ženu láskou, výrobce a spotřebitele transportem. V případě stavby tisíciletí ITER budou všechny komponenty, které dorazí po moři do středomořského přístavu Fos sur Mer nedaleko Marseille a přeplaví se přes vnitrozemské moře, naloženy na speciální přepravníky. Ty spolu s nezbytným technickým servisem a strážníky vytvoří konvoj, který se pak přesune z přístavu Étang de Berre do 104 kilometrů vzdáleného Saint Paul-lez-Durance, kde sídlí zárodek tokamaku ITER.

Texaské lékařské středisko v Houstonu je největší zdravotnický komplex na světě. Toto centrum, které je jeden a půl krát větší než newyorský Central Park, každoročně ošetří sedm milionů pacientů a provede na 350 000 operací. Roční rozpočet činí 15 miliard dolarů, což je dvakrát více než rozpočet státu Iowa. Houston však není pro provoz nemocnice úplně ideálním místem. Majitelé velkých texaských elektráren a komunitních skupin dlouhodobě upozorňují na možné výpadky elektřiny, pokud stát nebude modernizovat svůj energetický trh a nedodá do sítě vyšší kapacitu. Centrum tedy potřebuje mít dobré záložní zdroje energie.

Kompaktní disk neboli CD letos slaví teprve 35 let od svého vzniku. Je tedy v nejlepším věku, jeho praktické využití však v současnosti rapidně klesá. Projevuje se to jak v hudebním průmyslu, tak i v oblasti informačních technologií. Z disků se stává nepotřebný odpad končící na skládkách nebo ve spalovnách. Jejich neveselý osud může přitom negativně ovlivňovat životní prostředí i přímo lidské zdraví – nevhodným nakládáním z nich mohou do země i ovzduší unikat toxické látky.

Začátkem srpna uplyne 100 let od vypuknutí 1. světové války. Obvykle se tvrdí, že ji žádný z účastníků nechtěl a že ji spustil atentát na rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este. Obé je legendou. Historie dokládá, že avanturistické diktátory lákají k agresi prázdné arzenály potenciálních obětí. A naopak – účinně odstrašit případného agresora od vedení války dokáží jenom plné arsenály jeho protivníků, a to i když může nastat stav, kdy převratně nový zbrojní systém rázem znehodnotí účinnost dosavadní výzbroje a převaha, kterou si vytvořila dominující velmoc, je ztracena. A začíná se zbrojit od nuly. A právě taková situace otevřela bránu 1. světové válce, dokonce o osm let dříve, než skutečně vypukla.

Evropská unie vynakládá ročně v souvislosti se spalováním uhlí na 43 miliardy euro. Pouze ve Spojeném království zemře ročně v důsledku znečištěné atmosféry 1 600 lidí. Tyto a další podobné údaje uveřejnila nezisková organizace Health and Environmental Alliance se sídlem v Bruselu. Zpráva souvisí s diskusí v britském parlamentu o budoucnosti uhelných elektráren a s hlasováním o navrhovaných cílech v oblasti snižování emisí skleníkových plynů a čištění starých uhelných elektráren.