Rubriky

Vltavíny přitahují nejen krásné ženy, ale i vědce; jejich vznik totiž stále obestírá řada dosud nevysvětlených otázek. Jednou z nich je přesné určení materiálů, z nichž při dopadu obrovského meteoritu před 14,5 milióny let vltavíny vznikly. Autoři článku hledají pomocí jaderných analytických metod důkazy pro originální hypotézu, podle níž se na vzniku vltavínů podílela kromě dosud uvažovaných povrchových sedimentů i rostlinná a půdní biomasa v místě dopadu meteoritu.

Jaderná energie způsobuje nesrovnatelně méně úmrtí než jiné energetické zdroje. K tomuto závěru dospěla Mezinárodní agentura pro energii IEA (International Energy Agency).

Velké větrné turbíny získávají z větru více energie než turbíny malé. Na druhou stranu jsou dlouhé lopatky nevýhodné, protože na vnitřní mechanismus zařízení vyvíjejí velký tlak a mohou ho poškodit až zničit. Projektanti turbín se proto uchylují ke kompromisu mezi účinností a trvanlivostí větrné turbíny.

„Matematika by neměla být pokládána za hotovou, dokud ji neučiníme tak jasnou, že ji můžeme vysvětlit prvnímu člověku, kterého na ulici potkáme.“

Pomalu a téměř nepostřehnutelně se zvyšuje hladina moří a oceánů. Důvodem může být skutečnost, že moře „polykají“ tající led, nebo že má teplejší mořská voda větší objem. Existuje ale i další příčina, která může přispívat k růstu hladiny moří. Je jím odčerpávání zásob podzemní vody na povrch, odkud voda nakonec odteče do moře.

Koncem srpna 2010 – jen několik týdnů po utěsnění havarované vrtné plošiny Deepwater Horizon – byly v grónských arktických vodách zahájeny nové ropné vrty. Jako první začala vrtat britská společnost Cairn Energy se sídlem v Edinburgu. Arktida totiž obsahuje 13 % zbývajících světových zásob ropy a 30 % zásob zemního plynu. Druhým důvodem zájmu o těžbu ropy v Arktidě jsou rostoucí ceny této suroviny, třetím nedostatek lokalit, kde by nadnárodní společnosti mohly své rozvojové plány volně uskutečňovat.