Podle údajů Mezinárodní agentury po atomovou energii (MAAE) bylo od začátku éry jaderné energetiky z provozu trvale odstaveno 138 komerčních jaderných reaktorů a v následující dekádě čeká stejný osud dalších minimálně 80 reaktorů. Protože proces dlouhodobého zabezpečení jaderné elektrárny může trvat i déle, než je její provozní životnost, bylo zatím ve světě zcela demontováno jen 17 reaktorů. Je tomu tak proto, že tento proces je obtížný, časově náročný a nákladný. Problém by mohla řešit zcela nová koncepce výstavby superreaktorů s životností, která se z dnešních několika desítek let zvyšuje na sto i více let. Koncepci popisuje Mike Burke, ředitel výzkumu v Nuclear Advanced Manufacturing Research Centre (NAMRC) na univerzitě v Manchesteru.

Ve Francii začala výstavba ITER – největšího fúzního experimentálního reaktoru na světě. Na dně obrovského vápencového dolu v jižní Francii se objevily stovky betonových bloků o výšce dospělého člověka, které se paprskovitě šíří všemi směry od centrálního bodu. Půjde‑li vše dobře, pak nad nimi vyroste experimentální fúzní zařízení, které bude na Zemi napodobovat Slunce. Bude však desetkrát teplejší než to, které udržuje život na naší planetě.

Zařazení havárie jaderné elektrárny Fukušima po ničivé vlně cunami do stejné stupnice závažnosti, ve které je havárie v Černobylu, mate veřejnost a vzbuzuje dojem, že následky musejí být stejné. Každý, kdo v Japonsku v příštích čtyřiceti letech onemocní rakovinou, bude bezpochyby svalovat vinu za své neštěstí na Fukušimu Dai‑iči. A bude tomu tak zřejmě i v případě mnoha jiných nemocí, infarktem počínaje a krvácením z nosu konče, jak tomu bylo i po havárii v Černobylské jaderné elektrárně v roce 1986. Je to pochopitelné, ale není to podložené.

Třípól vypisuje pro své čtenáře velkou literární soutěž! Jejím tématem je napsat krátkou sci‑fi povídku, která by se odehrávala v roce 2085, tj. v roce, kdy nové, dnes plánované bloky Jaderné elektrárny Temelín doslouží, a elektrárna slavnostně ukončí svůj provoz.

USA plýtvá potravinami. Problém je o to závažnější, že tím obyvatelé Spojených států přicházejí o energii. Přitom dnes již není žádným tajemstvím, že uspokojování světové poptávky po energii bude brzy velmi obtížné. Hlavní pozornost se zatím zaměřuje na vyhledávání ropy v oblastech, které jsou obtížně dostupné, na získávání alternativní ropy z dehtových písků a na zvyšování energetické účinnosti. Přitom se přehlíží jednodušší cesta: ušetřit velké množství energie zamezením obrovského plýtvání potravinami. Tento způsob by byl rychlejší než jiné metody zabezpečování energie a přitom by bylo možné ještě ušetřit peníze a snižovat uhlíkové emise.

Správnou odpověď na prosincovou otázku „Je Slunce na obloze tam, kde ho právě vidíme? Jaká je skutečná poloha Slunce a proč? “ nám jako první poslala Petra Dolenská z Litoměřic.

Napsala: „Slunce není na obloze tam, kde ho vidíme, protože sluneční světlo jde k naší planetě něco málo přes 8 minut. Slunce je tedy o něco přes 2° napřed.“ Za odpověď děkujeme a posíláme slíbený dárek.

Výsledek soutěže zimního pdf vydání 3pólu
Nelehký úkol měli i čtenáři zimní pdf verze Třípólu, kteří určovali objekt na přiloženém obrázku. První správnou odpověď nám poslal Aleš Maršíček z Litoměřic. Na obrázku poznal aerogel z kosmické sondy na který právě dopadla prachová částice (stardust.jpl.nasa.gov/news/status/060125.html).

Blahopřejeme a i jemu posíláme slíbenou odměnu.

(red)