Rubriky

Mnozí máme vžitou představu o vědcích, kteří svá komplikovaná měření provádějí u nám nedostupných superpočítačů. Stejně tak považujeme různá (fyzikální) tvrzení za těžko dokazatelná. Všichni si však můžeme ověřit fyzikální zákony nebo změřit hodnoty, které bychom jinak měřili dost obtížně, i pomocí „obyčejného“ osobního počítače. Posuďte sami.

Výroba elektrické energie ve vodních elektrárnách funguje na principu přeměny potenciální energie – dané rozdílem hladin toku tj. spádem – ve vodní turbíně na kinetickou energii otáčivého pohybu. Turbína pak otáčí rotorem generátoru, který generuje elektřinu. Vývoj vodních elektráren přinesl různé typy turbín. Mezi nejzákladnější patří turbína Francisova, Kaplanova a Peltonova. V ČR se nejčastěji používá Kaplanova a Francisova turbína, které jsou vyvinuty především pro zpracování nízkých spádů. Potenciál velkých řek je u nás víceméně vyčerpán, a proto se výzkum zaměřuje na možnosti instalace vodních děl pro nízké spády na menších řekách či říčkách. Vhodnou turbínou pro takové podmínky může být vírová turbína.

Twin je anglicky dvojče a slovem „twinning“ se označuje partnerství, bratrství, družba. Věděli jste, že naše jaderná elektrárna Temelín má také svá „dvojčata“? Dokonce tři!

Biopaliva jsou na energetické scéně teprve krátkou dobu. Jejich první generace ztrácí na atraktivnosti, protože konkuruje výrobě potravinářských plodin. Základní surovinou je zde směs cukrů, škrobu a olejů, pocházející zejména z cukrové třtiny a kukuřice. Druhá generace biopaliv je založena na nepotravinářských plodinách, případně na nepoživatelných částech potravinářských plodin, jejichž celulóza se ale těžko štěpí na jednoduché molekuly. A existuje ještě třetí generace využívající mikroby, které mohou žít na plochách nevhodných pro pěstování potravinářských plodin a mohou produkovat chemikálie téměř přímo využitelné v motorech.

"Vesmír, který se systematicky rozpíná, svědčí o pravdivosti nejvznešenějšího výroku, jaký byl kdy pronesen: Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi".
A. H. Compton

Na Univerzitě obrany v Brně mají nový nízkorychlostní cirkulační aerodynamický tunel. Projekt na jeho výstavbu vznikl pod záštitou sdružení Energoklastr. Tunel bude sloužit jak vědeckému výzkumu univerzity a členům sdružení, tak i potřebám průmyslu. Tunel je v provozu od 5. 6. 2012.