Rubriky

Každý z nás se už určitě setkal s klasickou lávovou lampou, kterou v roce 1965 poprvé představil na veletrhu v Hamburku pan Craven‑Walker pod názvem Astrolight. Princip lávové lampy je celkem jednoduchý – ve skleněné trubici naplněné tekutinou plave vosková hmota. V dolní části, kde je umístěna žárovka, se vosk ohřeje a stoupá vzhůru. Jakmile se ale ochladí, padá zase dolů.

V posledních letech došlo v České republice k obrovskému rozmachu slunečních elektráren. Bylo instalováno několik tisíc fotovoltaických zdrojů ve všech krajích ČR. Pokud dnes projíždíte krajinou prakticky kdekoliv v naší zemi, není možné si po několika minutách nevšimnout alespoň jednoho panelu stojícího na bývalé zemědělské půdě či v lepším případě na střeše budovy. Zdálo by se, že výroba elektrické energie ze Slunce musela zaznamenat nejvyšší nárůst výroby elektřiny ze všech zdrojů. Vždyť u jaderné energetiky se v tuto dobu pouze začalo veřejně mluvit o potřebě nových bloků v Temelíně. Nedošlo ani k významnému nárůstu u tepelných či vodních zdrojů. Pouze větrné elektrárny zaznamenaly růst, ten se ale s nárůstem fotovoltaiky absolutně nedá srovnat. Opravdu výroba elektřiny ze Slunce tolik vzrostla?

Při letošním připomínání slavných osob, které se zasloužily o pokrok ve vědě a technice, se nejprve zastavme u dvou kulatých výročí. V roce 1812, tedy před 200 lety, se narodil Ascanio Sobrero, italský chemik, který vynalezl nitroglycerin. Zpočátku se nitroglycerin využíval především jako lék při srdečních potížích, neboť jeho výbušnou sílu nedokázal nikdo „zkrotit“. Sám vynálezce jí byl tak zděšen, že svůj objev dlouhou dobu tajil. Teprve po mnoha letech se to podařilo Alfredu Nobelovi, shodou okolností Sobrerovu spolužáku z univerzity v Turíně, když dal světu svůj epochální vynález – dynamit.

Máte rádi klasickou sci‑fi a space operu, milujete příběhy o dobývání vesmíru a kolonizaci vzdálených planet a s oblibou spřádáte různé teorie, ať už o mimozemšťanech nebo na téma neutrin rychlejších než světlo? Pak vás jistě potěší nový román Edity Dufkové (dnes Edity Bromové), členky redakční rady Třípólu, Zpráva z Hádu.

„Termojaderná fúze bude fungovat, až ji společnost bude potřebovat,“ řekl klasik výzkumu řízené termojaderné fúze L. A. Arcimovič. Zdá se, že tato doba klepe na dveře. Absolutní růst počtu obyvatel, vyrovnávání životní úrovně, vyčerpání zásob fosilních paliv směřuje nevyhnutelně k energetickému deficitu lidské společnosti. Hledání spolehlivých zdrojů energie patří k úkolům, na jejichž řešení závisí i udržitelný rozvoj. Jednou z nabídek je energie termojaderné fúze. Energie fúze, zdroje bezpečného, ekologického, surovinově nevyčerpatelného, slibuje zapojení do energetického mixu poloviny tohoto století. Řízená termojaderná fúze pro každého je také tématem třetího vydání nové aktualizované publikace na toto téma.

Když něčemu přijdeme na kloub, znamená to, že jsme buď rozluštili záhadu, nebo jsme alespoň pokročili v jejím odkrývání. Kloub je důležité místo obratu, pohybu, posunu. Klouby dokáží pořádně trápit, zhusta i otravovat život až k nesnesení; jejich vrzání, loupání, bodání nebo nepohyblivost jsou příčinou značných ekonomických ztrát, ale i výnosného byznysu. Přijít na kloub tomu, jak pomoci kloubům, se daří Miroslavu Šloufovi z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR.