Rubriky

Jak si stojí čeští žáci v mezinárodním srovnání? Klesá úroveň českého školství? Máme mezi žáky středních škol budoucí vědce světové úrovně? Na tyto a podobné otázky budou v rámci akce Talent nejen na internetu hledat a nabízet odpovědi organizátoři aktivit pro nadané, pedagogové, poradci a výzkumníci. Položte otázky lidem, kteří nadějné žáky připravují pro budoucí studium a srovnání s mezinárodní konkurencí. Talentcentrum Národního institutu dětí a mládeže MŠMT pořádá dvě panelové diskuze, které bude možné sledovat po internetu a také diskutujícím pokládat otázky, na které budou odpovídat. Vstup do diskuzí a informace, jak zadávat dotazy najdete na stránkách projektu Talnet http://www.talnet.cz (popř. u Vojtěcha Tutry, email: vojtech.tutr@nidm.cz, tel: 221912704).

Nebudeme psát podrobně o časovém sledu událostí, o tom bylo napsáno mnoho. Zmiňme se podrobněji o tom, co se odehrálo v jaderné elektrárně Fukušima. Na tu se teď upírá pozornost nejvíc.

V jaderné elektrárně Fukušima, stejně jako v deseti dalších ze sedmnácti japonských jaderných elektráren (celkem s 54 reaktory), pracují varné reaktory (typ BWR, Boiling Water Reactor). Je to druhý nejčastěji používaný typ reaktoru. Na světě je jich v provozu 94, kromě Japonska také v USA, Německu, Rusku, Číně, Indii a Mexiku. Nejčastěji používané reaktory jsou reaktory tlakovodní (PWR, VVER) – těch je 264, mezi nimi i naše v Dukovanech a Temelíně.

Letos tomu je právě 100 let, co Albert Einstein přijel do Prahy, aby tu přednášel na univerzitě. Za pozornost stojí nejen jeho vědecké práce, jejichž výsledky se učí ve fyzice, ale i jeho názory filosofické. Pro zájemce, kteří by se o této vyjímečné osobnosti chtěli dozvědět více, doporučujeme Miniencyklopedii Zajímavá fyzika - Albert Einstein, kterou najdete na webu vzdělávacího programu ČEZ: http://www.cez.cz/edee/content/microsites/einstein/einstein.htm

Aktuální informace o vývoji situace na poškozených jaderných zařízení v Japonsku.

Německý chemik Robert Wilhelm Eberhard Bunsen se narodil v Göttingen 31. března roku 1811, tedy před 200 lety. Po plodné a bohaté akademické kariéře zemřel 10. srpna 1899 v Heidelbergu. Při svých četných experimentech objevil či vylepšil řadu laboratorních pomůcek a přístrojů, například fotometr či spektroskop.