Rubriky

Věnovat se při střední škole něčemu dalšímu? Proč? Je to vůbec možné?

Když jsem před více než dvěma lety od mého učitele fyziky dostal nabídku zúčastnit se projektové práce na Univerzitě Pardubice, zpočátku jsem váhal. Kladl jsem si otázku, do jakého jdu prostředí. Měl jsem pochybnosti, zda to vůbec zvládnu. Ani v nejmenším jsem si však nepomyslel, že to může určit směr mého směřování na několik let dopředu. A možná na celý život…

Svazek uměle vytvořených neutrin zasáhl svůj cíl. Urazil cestu dlouhou 295 kilometrů napříč skalami Japonska, aby se nakonec střetl s padesáti tisíci tunami ultračisté vody detektoru Super-Kamiokande.

V době přenosné elektroniky se s bateriemi setkáváme prakticky všude. Je to poměrně výhodný zdroj napájení, který zakoupíme „za pochodu“ třeba i v trafice. Díky normovaným rozměrům a napětí běžných typů není třeba vyhledávat speciální prodejnu určitého výrobce a stačí sáhnout po libovolné alkalické baterii požadovaného typu do stojanu v hypermarketu. Ale ať máme tyto „ampulky s energií“ jakkoliv rádi, činí nám problém se s nimi vypořádat po použití.

Finalisté 17. ročníku soutěže Co víš o energetice? předvedli skvělé výkony

V Brně se 23. června uskutečnilo už 17. republikové finále soutěže Co víš o energetice?, kterou na konci každého školního pololetí pořádá ČEZ pro tříčlenná třídní družstva základních a středních škol. V korespondenční části soutěže, které se zúčastnilo 151 družstev z celé republiky, si nejlépe vedlo dívčí trio Andrea Krupková, Markéta Machová a Lada Musilová z Podkrušnohorského gymnázia Most-Bílina s nehrající kapitánkou, fyzikářkou Ivanou Hotovou. Gymnazistky nakonec zvítězily i ve finále, když nejlepší výkony předvedly ve dvou ze tří soutěžních disciplín.

Sopka Eyjafjöll ukázala zuby v okamžiku, kdy právě končila první dekáda jedenadvacátého století. Ale to byl teprve začátek – její starší a větší sestra Katla splnila předpovědi a vybuchla jen o dva roky později. Málokdo byl ochoten věřit, že nastane sopečné léto, a už vůbec nikdo nevěřil, že tohle sopečné léto bude trvat celých pět let. Teploty v Evropě sotva přesáhly patnáct stupňů Celsia a majitelé solárních elektráren splakali nad výdělky.

V posledních dnech zaplavily internet a především přírodovědně zaměřené weby fascinující animace sluneční činnosti. To samozřejmě není náhoda a existují hned dvě významné příčiny. Tou první je nárůst sluneční aktivity po netradičně dlouhém období klidu, který doprovází i nápadné sluneční skvrny a výraznější protuberance – oblaka plazmatu nad povrchem Slunce. Druhým důvodem je činnost nové družice SDO (Solar Dynamic Observatory), jež se na výzkum sluneční aktivity specializuje. Výsledkem obojího jsou pak ony úchvatné animace vývoje slunečních protuberancí, na které jste mohli narazit třeba na YouTube.