Zemětřesení, cunami a Fukušima
Nebudeme psát podrobně o časovém sledu událostí, o tom bylo napsáno mnoho. Zmiňme se podrobněji o tom, co se odehrálo v jaderné elektrárně Fukušima. Na tu se teď upírá pozornost nejvíc.
Nebudeme psát podrobně o časovém sledu událostí, o tom bylo napsáno mnoho. Zmiňme se podrobněji o tom, co se odehrálo v jaderné elektrárně Fukušima. Na tu se teď upírá pozornost nejvíc.
V jaderné elektrárně Fukušima, stejně jako v deseti dalších ze sedmnácti japonských jaderných elektráren (celkem s 54 reaktory), pracují varné reaktory (typ BWR, Boiling Water Reactor). Je to druhý nejčastěji používaný typ reaktoru. Na světě je jich v provozu 94, kromě Japonska také v USA, Německu, Rusku, Číně, Indii a Mexiku. Nejčastěji používané reaktory jsou reaktory tlakovodní (PWR, VVER) – těch je 264, mezi nimi i naše v Dukovanech a Temelíně.
Letos tomu je právě 100 let, co Albert Einstein přijel do Prahy, aby tu přednášel na univerzitě. Za pozornost stojí nejen jeho vědecké práce, jejichž výsledky se učí ve fyzice, ale i jeho názory filosofické. Pro zájemce, kteří by se o této vyjímečné osobnosti chtěli dozvědět více, doporučujeme Miniencyklopedii Zajímavá fyzika - Albert Einstein, kterou najdete na webu vzdělávacího programu ČEZ: http://www.cez.cz/edee/content/microsites/einstein/einstein.htm
Aktuální informace o vývoji situace na poškozených jaderných zařízení v Japonsku.
Německý chemik Robert Wilhelm Eberhard Bunsen se narodil v Göttingen 31. března roku 1811, tedy před 200 lety. Po plodné a bohaté akademické kariéře zemřel 10. srpna 1899 v Heidelbergu. Při svých četných experimentech objevil či vylepšil řadu laboratorních pomůcek a přístrojů, například fotometr či spektroskop.
Základním zdrojem tepla pro řadu experimentů s teplem je kahan, nejlépe plynový. Docela dobře ho nahradí plynový turistický vařič. Pro většinu drobných experimentů postačí lihový kahan. Malé skleněné kahánky na líh lze koupit ve zdravotnických potřebách, můžete si je však také udělat sami.
Poslyšte příběh jaderné vědkyně Hannah Affum. Když byla malá, ráda doma míchala různé látky a sledovala, jak reagují. Barvy se měnily, někdy se objevily i malé exploze. Pro většinu rodičů by to byla noční můra.
Velký renesanční umělec, vědec, vynálezce a anatom Leonardo da Vinci, má podle nové analýzy jeho rodokmenu 14 žijících mužských příbuzných.
Leonardo da Vinci je známý především jako autor obrazu Mona Lisa nebo Poslední večeře. Renesanční mistr byl ale zároveň konstruktérem, anatomem, inženýrem a vášnivým experimentátorem.
Přebíráme rozhovor Live Science s Kavehem Madanim, ředitelem Univerzitního institutu OSN pro vodu, životní prostředí a zdraví a držitelem Stockholmské ceny za vodu za rok 2026, o „vodním bankrotu“ ...
Chemici vzali použitý kuchyňský olej a vytvořili udržitelné, superpevné lepidlo, které je dostatečně silné na to, aby uneslo desítky kilogramů.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.