Rubriky

Jaderná elektrárna není jen mrtvá konstrukce ze železa a betonu určená k výrobě elektrické energie, ale velmi živý celek. Kromě lidí zde vegetuje spousta živých organizmů, které jsou někdy vítanými spolupracovníky, jindy působí potíže. Jejich přirozeným prostředím je především voda. Slovy klasika - voda je materiál, bez kterého není života. V elektrárně ji najdeme všude.

Na první pohled ryze odborná problematika tzv. biofilmu není tématem pouze pro odborníky, jak by se mohlo zdát. Bez ohledu na věk či pohlaví se s ním v praxi setkáváme dnes a denně. První studie zabývající se biofilmy se objevily již před asi 30 lety.

Život je plný absurdit. K těm „nejdrsnějším“ patří konstatování, že nejbezpečnější je být mrtvý – nemůže na vás totiž žádná nemoc, žádný násilník, žádný zloděj ani výběrčí daní. Ale nabízí se i řada dalších…

Jadernou energii lze využít mnoha způsoby. Dnes vyvolává vášnivé diskuze především polemika o jaderných elektrárnách, v nedávné minulosti se však hlavní pozornost upírala na jaderné zbraně. Energie pocházející z nitra atomu stále zůstává pro řadu lidí nepřijatelná. Pokud se ukrývá v termonukleární hlavici, pak je rozhořčení samozřejmě na místě.

Pouhé jedno procento slunečního záření dopadajícího na Zemi by stačilo, aby celá Evropa měla dostatek elektřiny a tepla. Zatím se ale energie Slunce podílí na celkové produkci elektřiny zanedbatelnými dvěma setinami procenta.

Rok uplynul jako voda a byl tu 8. ročník Soutěže o nejlepší vysokoškolský vědeckotechnický projekt, který v rámci svého vzdělávacího programu Svět energie pořádaly Nadace ČEZ a společnost ČEZ, a. s. Finále soutěže, kterého se zúčastnili studenti technických vysokých škol z celé České republiky, proběhlo na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze 26. 6. 2007.