Rubriky

Kdo je to ASIMO? Hvězda mezi roboty – a ačkoli se zatím jeví spíš jako kouzelná hračka, za pár let bude určitě vykonávat profese jako pečovatelka, zdravotník, chůva... prostě takový roztomilýmiláček – pomocník člověka.

Tak jak je? ptám se Majdy. Holka, energeticky dost blbě, kloní hlavu. Copak, vypnuli vám elektřinu? Ty seš... Přece víš, jak to myslím. Chybí mi bioenergie. Tedy ta pozitivní. Kráčím právě za léčitelem Brouskem. Ten je na energie dobrej.

Málokdo se dostane dovnitř do jaderné elektrárny. Ještě méně je těch, kdo někdy byli uvnitř reaktorové haly. Ale asi vůbec nikdo (kromě zaměstnanců, samozřejmě) neviděl na vlastní oči jak se vyměňuje palivo v otevřeném reaktoru. Natočili jsme to pro vás!

Vytváří obraz vzorku pomocí proudu elektronů, které mají kratsší vlnovou délku než viditelné světlo. Může proto studovat i objekty tak malé, že na ně optický mikroskop „nestačí“. Vlnová délka elektronů závisí na urcyhlovacím napětí mikroskopu.

Denně slyšíme o klonování, geneticky modifikovaných organismech (GMO), určení otcovství nebo kriminálníka podle analýzy DNA; občas o možnostech využití kmenových buněk v medicíně, nemoci šílených krav (BSE) či nalezení genů zodpovědných za různé projevy a vlastnosti živých tvorů. Málokdo z nás však poodkryl tajemnou roušku nad technikami, díky jimž je toto vše možné. Zkusme tedy alespoň částečně nahlédnout za dveře moderních laboratoří.

Kyslíko-vodíkové palivové články jsou hitem poslední doby, ale jen málo z nás se zatím s nějakým setkalo. Jsou to značně komplikovaná zařízení, využívající speciální materiály a technologie. Funkci palivového článku si však můžeme demonstrovat i doma, přičemž nebudeme potřebovat žádné speciální komponenty k jeho sestavení. To nejdůležitější, co musíme sehnat, jsou dva platinové drátky.