Rubriky

Malé modulární jaderné reaktory (Small Modular Reactors - SMR), které jsou v současnosti velkým tématem jaderné energetiky, vyvíjí na celém světě řada firem, a podle některých z nich je velice pravděpodobné, že první komerčně využívané SMR by mohly být v provozu už koncem tohoto desetiletí. Mezi zeměmi, které se na rozvoji této nové oblasti jaderné energetiky významně podílejí, je i Česko.

Současná globální snaha elektrifikovat dopravu (v zájmu ochrany klimatu) i snaha vyřešit skladování energie z obnovitelných zdrojů přináší jeden velký problém, o kterém se zatím příliš nemluví. Co se všemi starými lithiovými bateriemi? Dají se recyklovat?

Před 65 lety, v noci na 25. září 1957, se Československo stalo teprve devátou zemí na světě, která úspěšně zvládla spustit řízenou řetězovou štěpnou reakci. Přelomový okamžik se odehrál v reaktoru VVR-S Ústavu jaderné fysiky (dnešní ÚJV) v Řeži u Prahy a trval pouhých patnáct minut. Díky němu však dnes patříme do klubu 32 států využívajících bezemisní jadernou energii pro výrobu elektřiny i tepla. Zdejší rozsáhlé zkušenosti s jaderným výzkumem i provozem a údržbou elektráren představují pro Česko při plánované výstavbě nových jaderných zdrojů včetně malých reaktorů významnou výhodu.

Vědci předpokládají, že život na Zemi nejprve vznikl bez přítomnosti kyslíku. Poté, co se objevily organizmy schopné fotosyntézy, začal se v atmosféře obsah kyslíku zvyšovat, což anaerobní organismy téměř vyhubilo, protože kyslík pro ně byl jedovatý. Ukazuje se ale, že na Zemi mohl být kyslík již dříve, než začal vznikat fotosyntézou. Silná zemětřesení, která otřásala Zemí asi před 3,8 miliardami let, lámala a štěpila zemskou kůru, což umožnilo vstup tehdejší atmosféry do hloubky rozbitých hornin a způsobovalo různé chemické reakce. Tyto reakce, poháněné seizmickou aktivitou, vodou a teplotami blízkými bodu varu vody, mohly produkovat kyslík a poskytnout jej některým raným formám života.

Ve Spojených státech i ve Spojeném království se čile k světu mají soukromníci investující do jaderné fúze. Proč? Jinde podnikatelům asi chybí informace, kapitál a odvaha. „Fúzního soukromníka„ nenajdete ani v sousedním Německu, natož ve srovnatelných státech v Evropě. (O soukromém sektoru ve výzkumu jaderné fůze jsme psali např. zde: Termojaderná fúze v soukromých rukách | 3 pól - Magazín plný pozitivní energie (3pol.cz), zde: Richard Dinan - první soukromý investor do fúze v Evropě | 3 pól - Magazín plný pozitivní energie (3pol.cz), zde: Soukromá General Fusion ve veřejném Culham Centre for Fusion Energy | 3 pól - Magazín plný pozitivní energie (3pol.cz).) Investice do soukromých fúzních společností se za poslední rok více než zdvojnásobily a bylo založeno osm nových společností, čímž se celkový počet zvýšil nejméně na třicet tři.

Vědci z Českého vysokého učení v Praze a Západočeské univerzity v Plzni navrhují převratné inovativní řešení – využít použité (vyhořelé) jaderné palivo jako zdroj tepla pro města či průmysl! V použitých palivových článcích už neprobíhá žádná štěpná reakce, ale stále se v něm rozpadají štěpné produkty, přičemž vzniká mnoho tepla. Teplo z radioaktivního rozpadu by se dalo využít k ohřevu vody a odtud je jen krůček k systému veřejného dálkového vytápění či zásobování průmyslu teplem.