Rubriky

Vědci stále hledají nové způsoby a metody, jak získat potřebnou elektřinu, na níž je moderní svět závislý. A poptávka stále stoupá. Potřebujeme nahradit desítky let staré metody výroby elektřiny, které většinou spalují fosilní paliva a produkují oxid uhličitý. Jednou z možností může být využití uhlíkových nanotrubiček. Potahované uhlíkové nanotrubice vyrobené z jednotlivých atomů by v budoucnu mohly pohánět vše od mobilních telefonů po hybridní elektrická vozidla. Nový jev už deset let studuje vědecký týma předpokládá, že energie na bázi nanotrubiček bude spotřebitelům k dispozici v příštích pěti letech.

Přesně 276 čidel měření teploty instalovali technici do statorových drážek 100tunového statoru generátoru na soustrojí TG1 vodní elektrárny Lipno. Nový způsob měření, na který jsou elektrárenští pyšní, je světovou raritou. „Měříme zde teplotu v každé z 276 statorových drážek. Takové řešení nemá žádná jiná elektrárna na světě. Díky téměř třem kilometrům optického kabelu nám tento teploměr včas napoví, že dochází k přehřívání a něco není v pořádku,“ říká Kamil Prešl, vedoucí útvaru technické kontroly a diagnostiky klasických elektráren ČEZ.

Máte často pocit, že se vaše myšlenky ubírají nepředvídatelnými a podivnými směry? Jste roztržití? Nebojte se, je to úplně normální a věda pro to našla vysvětlení. Nový výzkum ze švédské University v Lundu a RISE (Research Institutes of Sweden) ukazuje, že mozkové nervové buňky jsou v jedné věci zcela spolehlivé – ve své nespolehlivosti. Dokazuje to nová matematická metoda i experimentální měření.

Inspekční a čisticí robot nahradí lidskou práci, která v prostředí zvýšené rdiace může být riziková. Robota vyvinula finská firmou Fortum a univerzita Jyväskylä University of Applied Sciences (JAMK). Dálkově ovládaný robot by mohl výrazně zlepšit bezpečnost práce a snížit dávky radiace, které jsou zaměstnanci vystaveni při kontrole a údržbě parních generátorů v jaderné elektrárně Loviisa.

Unikátní robot, který nemá ve světě obdoby, poprvé provedl diagnostiku bazénu pro skladování použitého paliva. Stalo se tak v reaktorové hale jaderné elektrárny Leningradská II u reaktoru VVER-1200. Díky tomu, že tento robot automaticky vyhledává a opravuje netěsnosti v nerezové výstelce bazénu, dochází k výraznému zkrácení odstávek a zvýšení spolehlivosti provozu elektrárny.

Výzkum plazmatické samoorganizace najdete na křižovatce energie fúze, astrofyziky a pohonu vesmírných lodí. Je známa nejméně od počátku šedesátých let, i když se jí tak ještě neříkalo. Pod tímto názvem najdeme celou řadu jevů v plazmatu, které jsou široce používané, ačkoli jejich úplná teorie neexistuje. Úkolem současného výzkumu je porozumět schopnosti plazmatu spontánně se znovu uspořádat do různých tvarů. Díky využití této pozoruhodné vlastnosti by mohly být fúzní elektrárny kompaktnější, tedy ekonomičtější, a mohly by fungovat fúzní raketové motory.