Rubriky

Hluboko pod ulicemi Brna leží na dvě desítky kilometrů důmyslných staveb, díky nimž do tisíců brněnských domů proudí voda či elektřina. Síť podzemních kolektorů moravské metropole se pyšní bezmála padesátiletou historií a je v ní uloženo přes 49 kilometrů potrubí a více než 190 kilometrů kabelů. Díky kolektorům je možné pokládat nové inženýrské sítě i v hustě zastavěných oblastech a obyvatelé Brna jsou tak ušetřeni četných výkopových prací. Pojďte se podívat na svět pod brněnským povrchem.

Už dnes využívá mnoho měst technologie a inovace, které zlepšují život občanům. Mohli bychom je označit za města budoucnosti - určitě by si obyvatelé i jiných měst přáli, aby se jim žilo lépe a snadněji. Společnost EasyPark, která dodává různé inovativní technologie do měst, nechala vypracovat studii, která města ve světě již používají technologie k vytvoření udržitelnějšího a lepšího života pro své občany. Podle výčtu použitých zdrojů je vidět, že šlo o důkladnou práci.

Každoroční akce Den s experimentální fyzikou (DSEF), organizovaná Fyzikálním korespondenčním seminářem (FYKOS), se letos uskutečnila 8. listopadu. Po minulém ročníku, který vzhledem k pandemii proběhl celý online, se středoškoláci mohli opět naživo podívat do fyzikálních laboratoří nejen na Matfyzu.

„Rázová vlna je fyzikální jev, při němž se prostředím šíří vzruch (energie) v podobě skokové změny fyzikálních veličin popisujících stav prostředí. Nosičem rázové vlny může být látka (pevná, kapalná, plynná nebo ve stavu plazmatu), nebo pole (například elektromagnetické).“ Tolik praví definice Wikipedie.

Energetická společnost ČEZ za účasti vedoucích představitelů Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), Vojenského zpravodajství (VZ) a Policie ČR (PČR) slavnostně otevřela nové integrované bezpečnostní dohledové centrum – iSOC (Integrated Security Operations Center), které dohlíží zejména na kybernetickou bezpečnost informačních systémů Skupiny ČEZ. Jeho úkolem je nejen detekovat bezpečnostní události a incidenty a co nejrychleji aktivovat nezbytná protiopatření, ale také dohlížet na efektivitu řešení a v budoucnu především bezpečnostním událostem předcházet.

Přístup odborníků tokamaku ITER k uvádění do provozu jasně rozlišuje mezi uváděním jednotlivých systémů do provozu a tzv. integrovaným uváděním do provozu. Integrované zprovoznění je pečlivě organizovaný proces, který nastupuje až poté, co byly nezávisle otestovány všechny jednotlivé součásti. Integrované zprovoznění spojuje sadu dílčích systémů, aby integrovaný celek fungoval podle očekávání. První fáze integrovaného uvádění do provozu tokamaku ITER skončí prvním plazmatem = First Plasma.