Rubriky

Tokamak ITER, který se staví ve Francii, by měl uvolňovat fúzní výkon 500 MW. Ve vakuové komoře, kde budou probíhat termojaderné reakce v plazmatu, se nesmí horké plazma dotknout vnitřní stěny komory. Tomu budou bránit magnetická pole. Pokud se tak přece jen stane, plazma se ochladí a stěna se může poškodit. Ideální by bylo stěnu po každém výstřelu zkontrolovat.

Kanadská mediální společnost BanklessTimes představila výsledky výzkumu týkající se „záření“ z mobilních telefonů. Všechny telefony emitují určitou úroveň rádiového záření (RF) a dodnes neexistuje důkaz, že by RF záření bylo pro člověka škodlivé. Jako rádiové vlny se označují elektromagnetické vlny o délce od milimetrů až po stovky metrů. Užívají se pro přenos informací pomocí rádiového vysílání, televize, mobilních telefonů, amatérských rádiových přenosů atd. Výzkum seřadil různé smartphony podle úrovně vyzařování.

Stavba druhého štěpného jaderného reaktoru Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (FJFI) pokračuje. Ve středu 20. dubna 2022 byla usazena reaktorová nádoba, následovat bude montáž dalších součástí a osazení všemi řídicími, monitorovacími a regulačními prvky a ještě před koncem roku by měl být reaktor VR-2 uveden do provozu. Stane se tak desátým štěpným jaderným reaktorem v České republice.

Slovo digitalizace je módním výrazem současnosti, slyšíme jej všude kolem nás. Jak ale skutečně proměňuje svět ve zdravotnictví, průmyslu, stavebnictví nebo zemědělství? A co digitalizace přinese v blízké budoucnosti? Na to se v textu níže zaměřil expert na digitalizaci z firmy Meta IT.

Energetická společnost ČEZ provozuje v 11 krajích České republiky 7 velkých a 24 malých vodních elektráren – na Vltavě, Berounce, Labi, Moravě, Svratce, Jihlavě, Ohři nebo Úhlavě. Průběžná modernizace vodních elektráren zvýšila výrobu a šetří vodu. Loňská (2021) výroba ve vodních elektrárnách je druhá nejvyšší za posledních 10 let. Nejpříznivějšími měsíci pro výrobu bezemisní elektřiny z vody byly loni únor, červenec a květen.

Téměř po deseti letech od poslední velké odstávky odstartovaly v roce 2020 plánované opravy turbogenerátoru přečerpávací vodní elektrárny Štěchovice II. Poslední větší opravné práce zde proběhly v roce 2011, a tak není divu, že po téměř 10 letech nepřetržitého provozu bylo třeba provést větší údržbu. Práce se tentokrát primárně týkaly spirály předrozváděcích lopat reverzní Francisovy turbíny, která zde funguje od kompletní rekonstrukce a přestavby elektrárny v 90. letech. Po nálezu mezizávitových zkratů budicích rotorových cívek se opravy rozšířily i na rotor generátoru. Došlo i k dílčím opravám blokového transformátoru elektrárny a výměně čerpadla technologické studny za modernější se stejnými parametry. Hlavní opravy i paletu dalších prací a činností, které byly umožněny kompletní odstávkou celého soustrojí, provedl specializovaný opravárenský tým.