Rubriky

Letos slaví 65. výročí Spojený ústav jaderných výzkumů (SÚJV) v ruské Dubně, jedno z nejvýznamnějších pracovišť základního výzkumu na světě. Čeští vědci se zde podílejí na stavbě unikátního experimentálního komplexu, srážeče NICA, který vědcům otevře okno ke zkoumání vzniku vesmíru.

Snížit chvění řádově o desetiny milimetrů za vteřinu si provozovatel Jaderné elektrárny Temelín, ČEZ, slibuje od zařízení, které v polovině května technici instalovali na turbínu prvního bloku. Instalaci tzv. dynamického hltiče předcházela půlroční příprava. Odstávka prvního temelínského bloku se dostává do závěrečné fáze montáže zařízení a následných zkoušek.

Dne 8. února 2021 byl v Kurčatovově institutu v Rusku spuštěn reaktor s vysokým neutronovým tokem PIK, který představuje nejvýkonnější zdroj neutronů na světě. Díky svým vlastnostem otevírá nové dveře ve výzkumu v oblasti lékařství, biomedicíny, výzkumu materiálů atd. Bude jej provozovat Petrohradský institut jaderné fyziky (PNPI) sídlící ve městě Gatčina jižně od Petrohradu, který tvoří součást výzkumného ústavu Kurčatovův institut. Hlavním konstruktérem reaktoru byl výzkumný institut NIKIET N. A. Dolležala (součást ruské korporace pro atomovou energii Rosatom, Nikolaj Dolležal byl etnický Čech, který se stal jedním ze zakladatelů ruského jaderného průmyslu).

Tradiční země s jadernými elektrárnami, jako je EU, USA a Japonsko, budou v tomto roce čelit problému, kterým je původně stanovená čtyřicetiletá projektová životnost jaderných elektráren. Pokud v těchto zemích nebude přijata politika prodlužování provozní životnosti stávajících reaktorů a výstavba nových, pak se v roce 2040 stanou světovými lídry Čína a Rusko.

Ve světě přeplněném informacemi nejrůznějšího druhu a původu je schopnost vytřídit z nich ty kvalitní nejvyšší ctností inteligentního člověka. Přiučte se tomuto umění i vy ve čtvrtek 10. 6. v zajímavé online přednášce. Ztrácíte se ve spletitých uličkách vlastního mozku? Udělejte si myšlenkovou mapu! Všechno o této revoluční kreativní technice se dozvíte ve čtvrtek 17. 6. v naučném webináři.

Možná jste viděli v přírodovědných dokumentárních filmech úžasné záběry mračen a hroznů oranžových motýlů monarchů v mexické džungli. Díky databázi Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) a použití stabilních izotopových metod nyní mohou vědci určit migrační cestu monarchů i různých jiných druhů hmyzu. Ve studii nedávno publikované v časopise Diversity skupina vědců představila výsledky mapování migrace šesti druhů motýlů z Kanady a Spojených států do Mexika. Jedná se o první studii svého druhu k určení původu a migračních cest těchto motýlů. Na základě vědeckých údajů mohou úřady vyvinout strategie na ochranu tohoto hmyzu na jeho cestě.