Rubriky

Ve městech se objevují čím dál častěji elektrická kola, skútry, koloběžky. Některá města jsou proti nim. Firma Superpedestrian se chlubí, že její koloběžka LINK je nejbezpečnější, nejodolnější a nejsofistikovanější sdílený e-skútr na světě. Tvůrci totiž při jeho vývoji úzce spolupracovali s městy, cestovními agenturami a univerzitami. Díky špičkovému geofencingu (tzv. zónové monitorování, představuje vymezení určitého prostoru, kde se může daný objekt či vozidlo pohybovat) a špičkové operační platformě spolupracuje Superpedestrian s městy, aby pomohl vyřešit jejich problémy a aby LINK nepřekážel jejich obyvatelům, nýbrž sloužil. Firma propracovala metody, jak omezit dvě největší stížnosti měst: jízdu na chodníku a nedbalé parkování.

Globální oteplování je na cestě k dosažení 35 ^oC vlhkého teploměru (wetbulblevel), kdy lidé již nemohou bezpečně regulovat tělesnou teplotu prostřednictvím pocení. Když jsou lidé delší dobu vystaveni teplotám nad touto hranicí, častěji mohou umírat na přehřátí organizmu. Explozivní a úspěšný růst lidské společnosti v posledních 10 000 letech byl podpořen jasným rozsahem klimatických podmínek. Avšak rozsah počasí, se kterým se lidé setkávají na Zemi - tak zvaná klimatická obálka – se mění s tím, jak se planeta otepluje. V následujících dekádách se mohou objevit zcela nové nelehké podmínky i pro civilizaci, která bude vybavena moderní technologií. Schopnost regulovat teplotu hrála klíčovou úlohu v ovládnutí planety. Díky tomu, že chodíme po dvou, nemáme srst a máme ochlazovací systém na bázi pocení, jsme naprogramováni takovým způsobem, že se krátkodobě můžeme bránit vysokým teplotám. Avšak déletrvající horké počasí již začíná naše schopnosti pracovat a zůstat zdravými omezovat.

Nejznámějšími a dnes i nejvýznamnějšími obnovitelnými zdroji energie (OZE) jsou ty, které využívají energii slunečního záření, větru a vody. Mezi OZE ale patří také elektrárny pracující na bioenergetickém principu, tedy zdroje spalující rostlinnou hmotu nebo plynná i tekutá biopaliva. V roce 2019 dosáhl instalovaný výkon těchto zdrojů ve světě 124 GW a růst oboru pokračuje dál.

Již od padesátých let japonská jaderná politika zdůrazňovala, že země chudá na energetické zdroje bude muset recyklovat uran a plutonium získané z použitého paliva z jaderných elektráren. Až do roku 1998 odesílalo Japonsko své vyhořelé palivo do Francie a Spojeného království k přepracování a k výrobě paliva MOX (směs oxidů uranu a plutonia, více v článku https://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/536-co-je-to-mox).

Terezku přijali po střední škole na studium francouzštiny a angličtiny, ale nakonec dala přednost katedře dozimetrie a aplikace ionizujícího záření (KDAIZ) na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (FJFI). „Francouzštinu i angličtinu už jsem uměla, tak jsem si řekla, že půjdu studovat něco, kde je spousta k objevování,“ vysvětluje Tereza Hanušová, která si nyní na fakultě dokončuje doktorát. Specializuje se na radioterapii s modulovanou intenzitou svazku, moderní terapeutický obor využívající ionizující záření k léčení. V oboru Radiologická fyzika, který se v ČR studuje pouze na FJFI, ji láká několik naprosto převratných způsobů léčby pacientů zářením.

Tento jemný déšť kousků komet a asteroidů daleko převáží větší meteority, které zasahují planetu. Výzkum na toto téma byl publikován 15. dubna v časopise Earth & Planetary Science Letters. Větších kusů vesmírných hornin přistane na Zemi ročně jen asi 10 tun. Detekovat vesmírný prach nebo sledovat jeho roční akumulaci je těžké navzdory jeho množství. Je to kvůli atmosférickým srážkám (dešti a sněhu), které jej na většině míst odplavují a smísí s prachem pocházejícím ze Země. Ale existuje místo, kde to přece jen jde.