Rubriky

Článků v rubrice: 3141

Nová specializace na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT připraví odborníky na hodnocení radioaktivity v životním prostředí

Až do 30. dubna 2021 se mohou zájemci hlásit ke studiu na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (FJFI). Kromě dosavadních oborů třeba i na úplně novou specializaci "Radioaktivita v životním prostředí" v rámci studijního programu Jaderné inženýrství. Radiace, neboli ionizující záření, je součástí přírody, je všude kolem nás.  V řadě případů nám pomáhá, může ale přinášet zdravotní rizika. Také z těchto důvodů funguje Radiační monitorovací síť ČR (RMS), síť termoluminiscenčních dozimetrů (TLD) a řada odborných pracovišť, která se monitoringem radiace zabývají. Jedním z míst je i Katedra dozimetrie a aplikace ionizujícího záření (KDAIZ) na FJFI. Ta navíc od akademického roku 2021/22 otevírá v rámci studijního programu Jaderné inženýrství úplně novou specializaci Radioaktivita v životním prostředí. Nový obor se zaměřuje na výchovu odborníků pro tuto oblast, soustředí se na dozimetrii a detekci ionizujícího záření, radiační ochranu a související legislativu a radioaktivní odpady a životní prostředí.

Cihla ve funkci baterie

Jestliže do červených cihel bohatých na oxid železa napumpujeme speciální páry, které tvoří polymery, pak se cihly stanou elektricky nabitými a mohou skladovat elektřinu. Naučíme starou cihlu novým kouskům?

Databáze okyselování oceánů

Oceány hrají klíčovou roli v zemských klimatických a povětrnostních systémech i v globálním uhlíkovém cyklu. Lidská činnost však bohužel zásadně mění jejich chemické složení. Od konce osmdesátých let se problém zhoršuje, protože stoupají atmosférické hladiny oxidu uhličitého. Dnes jsou o 50 % vyšší než před průmyslovou revolucí. Oceán nepřetržitě absorbuje asi čtvrtinu oxidu uhličitého, který je každoročně vypouštěn do atmosféry. Můžeme zlehčovat dopady změny klimatu, ale nelze pominout fakt, že mořská voda se stává kyselejší. Okyselování oceánu se v posledním desetiletí ukázalo být klíčovým globálním problémem kvůli jeho potenciálnímu vlivu na mořské organismy a biogeochemické cykly.

Stonehenge bylo jinde!

Podle nového výzkumu byl nejstarší megalitický kruh v britském Stonehenge poprvé postaven na západě Walesu před více než 5 000 lety. Později byly jeho kameny vykopány a odtaženy přes 225 kilometrů na současné místo na západě Anglie. Vykopávky ukázaly, že pozůstatky neolitické památky ve Wuan Mawn v jihozápadním Walesu byly původně celým kruhem místních kamenů se stejným průměrem jako první kamenný kruh ve Stonehenge. Existuje legenda, že mýtický čaroděj Merlin z legendy o králi Artušovi nařídil obrům přesunout Stonehenge z Irska a postavit ho na jeho současném místě.

Technologie, které mění svět již 150 let

Společnost Continental letos slaví 150 let od svého vzniku. Při té příležitosti přichází s krátkou ukázkou toho, jak za tu dobu přispěla k rozvoji nejen automobilismu. Značku Continental najdete nejen na pneumatikách - angažuje se v celé řadě oblastí spojených s dopravou od udržitelné mobility přes prvky autonomního řízení až po zvyšování bezpečnosti dopravy. Prostřednictvím fascinujících obrázků a příběhů, které vás provedou cestou od jejího vzniku v roce 1871 až po současnost, přináší unikátní příběhy dokumentující její vývoj od počátečního nadšení zaměstnanců až po technologie dopravy budoucnosti. Vydejte se s námi do historie společnosti, která svými technologiemi doslova předjížděla dobu.

Nenechte si ujít další ročník soutěže „Vím proč“

Vezmi mobil, natoč zajímavý pokus z fyziky a vyhraj 200 tisíc pro svoji školu. Soutěž „Vím proč“ láká žáky základních a středních škol na objevování krásy a tajemství fyziky zábavnou interaktivní formou. Letošní ročník je věnovaný obnovitelným zdrojům, pokusy na toto téma tedy mají šanci vyhrát hned dvakrát. Soutěž pomáhá fyzikářům a rodičům motivovat děti k učení i během epidemie covid.

... 1 « 106 107 108 109 110 111 112 » 524 ...

Nejnovější články

Česká energie pro nejmrazivější kouty vesmíru

Sondy zkoumající Sluneční systém potřebují energii. V temnotách měsíčních jeskyní, na prašném povrchu Marsu, v mrazivých hlubinách kosmu, na ledové krustě ...

Domácí elektronika bez baterií? Pomůže perovskit?

Řada osobních a domácích zařízení by jednoho dne mohla fungovat bez baterií díky vývoji nové solární technologie.

Den kamen

Den kamen proběhne v České republice již 7. listopadu. Jedná se o historicky první ročník celorepublikové akce, která představí nejen zručnost kamnářů, ale i moderní trendy ve vytápění.

Použité palivo z jaderných elektráren může vyrábět palivo pro elektrárny fúzní

Použité jaderné palivo (nesprávně někdy označované za jaderný odpad) by se mohlo využít k výrobě vzácného izotopu nezbytného pro jadernou fúzi.

Jak se daří stelarátorům v éře startupů?

Může rostoucí vlna technologie stelarátorů pozvednout celý fúzní průmysl? Začátek milénia zastihl vývoj fúze ve znamení rození privátních společností.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail