Rubriky

Podle Mezinárodní energetické agentury emise oxidu uhličitého z letecké dopravy v posledních dvou desetiletích raketově rostou. Statistiky ukazují, že letecký provoz se před razantním omezením způsobeným pandemií podílel na produkci globálních emisí ze spalování fosilních paliv téměř 3 %; ročně vypouštěl do ovzduší téměř 1 Gt emisí. Do roku 2050 by komerční letadla ale mohla chrlit až 24 % celosvětových emisí uhlíku. Podle posledních dat Evropské organizace pro bezpečnost leteckého provozu Eurocontrol tvořily v roce 2020 až třetinu evropských leteckých emisí lety na krátké vzdálenosti do 1 500 kilometrů. Vývojáři a letecké společnosti proto přicházejí s nápady, jak zejména letadla s kratším doletem „přebarvit na zeleno“. Ve hře jsou vodík, elektřina, biopaliva, hybridní stroje nebo úsporné moderní technologie.

V posledních letech prošla datová centra velkými změnami. Kvůli obrovské spotřebě energie a s tím souvisejících emisí oxidu uhličitého jsou považovaná za subjekty, které přispívají k ničení životního prostředí. Pokročilé technologie zdrojů nepřerušovaného napájení (UPS) však mají potenciál proměnit je při zachování 100% doby provozuschopnosti v hrdiny šetrné k životnímu prostředí. Což ukazuje, že datová centra mohou být součástí řešení a nikoli součástí problému.

Na začátku letošního léta proběhla v terminálu v Omišalji na ostrově Krk poprvé ve Středomoří náročná technologická operace: překládka kapalného zemního plynu (LNG) z tankeru Croatia na menší plavidlo Avenir, jež s nákladem pokračovalo na italskou Sardínii. Chorvatská cesta představuje další kanál, kudy proudí LNG na evropský kontinent. Zařízení na ostrově Krk je v provozu od letošního ledna, kdy přijalo první dodávku kapalného plynu z amerického Marylandu. Má kapacitu až 2,6 miliardy metrů krychlových zemního plynu ročně a přišlo na 233,6 milionu EUR. Více než sto milionů poskytla Evropská unie, neboť terminál byl zařazen do seznamu projektů společného zájmu EU, které mají posílit evropský trh s energií a zvýšit bezpečnost dodávek zemního plynu. V Evropě v současné době funguje třicet terminálů na dovoz LNG, dalších 6 se staví a 22 nových projektů se plánuje.

Zlepšila se v posledním roce informační gramotnost českých žáků? Rozumějí lépe on-line prostředí, orientují se v moderních technologiích? 12. ročník soutěže IT-SLOT letos opět prověří znalosti tisíců dětí z 8. a 9. tříd základních škol, a to v informatice, aplikované matematice a logickém myšlení. Registrace desítek škol ze všech krajů probíhá právě teď až do 10. listopadu. Přihlaste se!

Právě před deseti lety jsme uveřejnili článek o umělém mase Vepřový řízek ze zkumavky | 3 pól - Magazín plný pozitivní energie (3pol.cz). Jakkoliv se zdály uvedené informace  šílené, pomalu si zvykáme, že se s uměle vypěstovaným masem budeme skutečně na talíři setkávat. Pojďme se podívat, jak vývoj za jedinou dekádu pokročil a co se změnilo. Zdá se, že maso budeme pěstovat nejen ve zkumavce, ale zcela prozaicky ho prostě nahradíme rostlinnými proteiny. I když kdo ví? Na konci července oznámila izraelská firma první výrobu masa z kmenových buněk zvířat. Buňky rostou v bioreaktoru a dělají stejnou práci, jako by byly součástí živočicha.

Připravit odborníky na bezpečnost a současně zabezpečení jaderných zařízení ve všech jejích ohledech je hlavní cíl nového doktorského studijního programu Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (FJFI). Vytvořila ho Katedra jaderných reaktorů (KJR) ve spolupráci s Katedrou dozimetrie a aplikace ionizujícího záření (KDAIZ), Katedrou jaderné chemie (KJCH) a Katedrou informační bezpečnosti Fakulty informačních technologií ČVUT v Praze (FIT). Jednou z hlavních charakteristik programu je velký důraz na experimentální výuku v oblasti zabezpečení jaderných zařízení a jaderných materiálů, ale také na forenzní analýzy jaderných materiálů.