Rubriky

Jeďte se podívat do Brna, jak se má správně svítit v ulicích! Jak se z hlediska svítivosti liší jednotlivé typy moderních LED svítidel nebo jakým způsobem fungují u pouličního osvětlení pohybová čidla, ukáže nejen Brňanům nový testovací polygon v Lužánkách. Ukázku jednotlivých řešení, s nimiž se mohou lidé setkat v různých částech metropole, připravily Technické sítě Brno (TSB).

Společnost Orolia je světovým lídrem v oblasti navigace a určování polohy a významným dodavatelem atomových hodin pro globální navigační satelitní systémy. Začátkem září získala dvě zakázky v hodnotě 70 milionů eur na dodání atomových hodin pro prvních 12 satelitů systému druhé generace Galileo (G2S). První byla od Evropské vesmírné agentury (ESA) a druhá od Leonarda (mezinárodní společnost působící v oblasti letectví, obrany a bezpečnosti). Oba nové satelity G2S, navržené tak, aby poskytovaly celosvětově nebývalou přesnost, budou obsahovat tři standardy atomové frekvence Orolia Rubidium (Rubidium Atomic Frequency Standard, RAFS) a dva balíčky atomových hodin Orolia integrovaných s Leonardovými pasivními vodíkovými masery (PHM).

Proč vzniká vítr? Jak funguje solární panel? A k čemu slouží vodním elektrárnám přelivy? Na zvídavé dětské otázky najdete odpovědi v novém výukovém materiálu Obnovitelné zdroje pro děti. Jednoduchým a srozumitelným způsobem pomohou i těm nejmenším snáze pochopit, jak se vyrábí energie ze slunce, vody a větru. Novinku, která navazuje na předchozí úspěšný projekt Jaderná energie pro děti, představuje Skupina ČEZ na svém vzdělávacím portálu www.svetenergie.cz. Nejzajímavější web v Česku věnovaný energetice nabízí zábavu pro všechny věkové kategorie.

Palivem budoucnosti se může podle odborníků stát vodík vyrobený elektrolýzou z vody. Širšímu využití zatím brání omezené možnosti jeho přepravy na větší vzdálenosti. Na řešení již nyní pracují přední dopravci, konkrétně navrhují novou generaci lodí, které by vodík při velmi nízkých teplotách blízkých absolutní nule transportovaly po celém světě. Jde o jednu z největších technologických výzev příštího desetiletí. Využívání vodíku jako alternativního paliva může pomoci naplnit cíle klimatické neutrality.

Podle Mezinárodní energetické agentury emise oxidu uhličitého z letecké dopravy v posledních dvou desetiletích raketově rostou. Statistiky ukazují, že letecký provoz se před razantním omezením způsobeným pandemií podílel na produkci globálních emisí ze spalování fosilních paliv téměř 3 %; ročně vypouštěl do ovzduší téměř 1 Gt emisí. Do roku 2050 by komerční letadla ale mohla chrlit až 24 % celosvětových emisí uhlíku. Podle posledních dat Evropské organizace pro bezpečnost leteckého provozu Eurocontrol tvořily v roce 2020 až třetinu evropských leteckých emisí lety na krátké vzdálenosti do 1 500 kilometrů. Vývojáři a letecké společnosti proto přicházejí s nápady, jak zejména letadla s kratším doletem „přebarvit na zeleno“. Ve hře jsou vodík, elektřina, biopaliva, hybridní stroje nebo úsporné moderní technologie.

V posledních letech prošla datová centra velkými změnami. Kvůli obrovské spotřebě energie a s tím souvisejících emisí oxidu uhličitého jsou považovaná za subjekty, které přispívají k ničení životního prostředí. Pokročilé technologie zdrojů nepřerušovaného napájení (UPS) však mají potenciál proměnit je při zachování 100% doby provozuschopnosti v hrdiny šetrné k životnímu prostředí. Což ukazuje, že datová centra mohou být součástí řešení a nikoli součástí problému.