Rubriky

Kybernetická kriminalita se v posledních letech stále častěji zaměřuje na školská zařízení. Přestože základní a střední školy disponují desítkami počítačů a zpracovávají citlivé údaje žáků, rodičů i zaměstnanců, jejich zabezpečení bývá v porovnání s komerční sférou nebo státní správou podstatně slabší.

Nobelovu cenu za chemii za rok 2025 získali Susumu Kitagawa z Kjótské univerzity v Japonsku, Richard Robson z Melbournské univerzity v Austrálii a Omar M. Yaghi z Kalifornské univerzity v Berkeley. Tři vědci vyvinuli organokovové materiály, které ukládají velké množství plynu v malém objemu, „téměř jako Hermionina kabelka ve filmu o Harrym Potterovi“, uvedl na tiskové konferenci k oznámení ceny Heiner Linke, předseda Nobelova výboru pro chemii.

Čeština nepatří k nejrozšířenějším jazykům, ale přesto se několik českých výrazů stalo doslova mezinárodními (např. americký „dolar“ pochází z jáchymovského „tolaru“, husitská ruční palná zbraň „píšťala“ dala jméno současné jednoranné nebo samonabíjecí „pistoli“). Ovšem nejrozšířenější české slovo v mezinárodním slovníku – robot – se objevilo až v roce 1921, kdy měla premiéru divadelní hra Karla Čapka R.U.R. neboli Rossumovi Univerzální Roboti. V ní poprvé zaznělo zbrusu nové slovo „robot“, odvozené od slova „robota“, tj. dřina či tvrdá práce. Čapkova hra pojednává o továrně, vyrábějící umělé tvory (roboty), kteří se však nakonec proti lidstvu vzbouří a ovládnou svět.

Sci-fi hra R.U.R. slavila velký úspěch nejenom doma, ale i v zahraničí, zejména v Anglii. Brzy začaly být v angličtině pojmem „robot“ označovány obecně jakékoliv stroje, pracující na základě předem daného programu nebo schopné samostatně reagovat na vnější podmínky a podněty. Díky spojení s umělou inteligencí se dnes rozšiřuje aplikace tzv. humanoidů, jejichž tělo se podobá člověku: trup, horní, dolní končetiny a hlava. I přes jejich „lidský“ vzhled jsou to však stále roboti…

Pro laika by bylo zhotovení funkčního modelu humanoida asi příliš velkým oříškem. Vytvořit aspoň zjednodušený, a přitom funkční model lidské ruky se však určitě podaří i konstruktérskému začátečníkovi. Tak se do toho pusťme!

Dne 26. ledna 2026 zemřel v 91 letech ruský fyzik, který se zasloužil nejen o několik ruských tokamaků (včetně T-1, který dnes slouží na FJFI ČVUT pod jménem Golem), ale i o samotný ITER, největší a nejdražší pozemské vědecko-technologické zařízení, které nyní staví sedm států společně na jihu Francie. Povězme si něco o fyzicích, kteří stáli u jejich zrodu.

Provozovatelem nejvýkonnější české sítě veřejného dobíjení je energetická Skupina ČEZ. Pro všechny majitele elektroaut i všech, kdo o nich uvažují, připravila virtuální prohlídku zaměřenou na nejnovější trendy v dobíjení elektromobilů. Uživatelé díky ní zažijí dobíjení elektroaut u veřejných ultrarychlých stojanů a poznají i specifika doplňování energie u firemních elektromobilních flotil. Prohlídku doplňují instruktážní videa a animace. Řidiči dnes v síti ČEZ dobijí v průměru nejrychleji v ČR. Za celý rok 2025 odebrali celkově kolem 13 milionů kWh. Dobíjecí stanice vznikají díky grantům z Operačního programu Doprava i z vlastních prostředků ČEZ.

Technické projekty českých středoškoláků dobývají svět. Na loňském festivalu AI Global Impact ocenila společnost Intel nejzajímavější mladé tvůrce změn v oblasti umělé inteligence z celého světa. A spolu s nimi hned dva projekty z Česka. V kategorii studentů ve věku 13 až 17 let uspěl tým Střední průmyslové školy Purkyňova v Brně, mezi staršími inovátory se prosadil tým z plzeňského Gymnázia Františka Křižíka.