Rubriky

Kariéru Zeynep Gulerce formovala zemětřesení. Studovala stavební inženýrství v Turecku, když provincii Kocaeli zasáhlo zemětřesení o síle 7,4 stupně. Trvalo 37 sekund a vyžádalo si více než 18 000 životů a desítky tisíc zraněných. Statisíce lidí přišly o své domovy a podniky. Tváří v tvář této devastaci se Gulerce, stejně jako mnozí v její generaci, rozhodla zasvětit kariéru pomoci – snaze zajistit, aby už nikdy zemětřesení nevzalo tolika lidem životy a domovy. Poté, co stavební inženýrství dostudovala, získala magisterský titul v oboru seismologie na Middle East Technical University v Ankaře a následně doktorát ze stejného oboru na Kalifornské univerzitě v Davisu ve Spojených státech.

Vědci z European Molecular Biology Laboratory (EMBL) a Center for Structural Systems Biology (CSSB) v Hamburku odhalili, jak by některé běžné léky mohly nepozorovaně způsobovat nedostatek vitamínu B1 v našem mozku. Tento nebezpečný nedostatek často zůstává neodhalen, protože může nastat, i když jsou hladiny B1 v krvi normální. Výzkumníci poskytli poznatky o tom, jak specializované transportní proteiny B1 umožňují vitamínu procházet membránami v našem těle a dostat se do životně důležitých tkání a orgánů. Identifikovali také několik běžných léků, které tento proces narušují, což by mohlo způsobit skryté nedostatky B1, a odhalili molekulární mechanismus, jak k takovým poruchám dochází. Výsledky výzkumu mohou pomoci předcházet nedostatkům B1 vyvolaným léky. Studie navíc nabízí nové poznatky o vzácných onemocněních nervového systému způsobených narušeným transportem B1.

„Bavlna je plodina, kterou stojí za to oslavovat: produkuje užitečná přírodní vlákna – dá se říci, že je nejdůležitějším přírodním vláknem na světě. Zmírňuje chudobu v některých nejméně rozvinutých zemích světa. Podporuje zaměstnání a příjem žen. A jako jiné zelené rostliny odstraňuje oxid uhličitý z atmosféry,“ řekl generální ředitel MAAE Rafael Mariano Grossi při příležitosti Světového dne bavlny 7. října 2024 na oslavách v Beninu. Ve svém poselství více než 400 účastníkům oslav Světového dne bavlny hovořil o o důležitosti této plodiny a úloze agentury v mezinárodním ‚Partnerství pro bavlnu‘ a také zdůraznil, jak jaderná věda pomáhá optimalizovat růst bavlny. MAAE má více než šedesátiletou zkušenost s vývojem a sdílením jaderných technik, které pomáhají získat to nejlepší z půdy, vody a plodin včetně bavlny, jako součást práce prováděné společným centrem FAO/IAEAC pro jaderné techniky v potravinářství a zemědělství.

Podle Mezinárodní federace robotiky měla Česká republika v roce 2021 nainstalováno v průmyslovém sektoru přibližně 168 průmyslových robotů na 10 tisíc zaměstnanců; světový průměr je přibližně 126 robotů. Česko se z hlediska robotické hustoty řadí mezi první třicítku zemí světa. Do robotizace investují české firmy miliardy ročně. V rámci střední a východní Evropy je Česko v nasazování robotů na špici. Podle odhadů by robotizace mohla ušetřit až 400 tisíc pracovních míst.

Studuji strojírenský obor na Střední průmyslové škole v Hranicích na Moravě. Jedním z mých koníčků je vytváření a využívání programů pro tisk různých součástek na 3D tiskárně. Na webové stránce www.svetenergie.cz/cs/3d-modely jsou k dispozici soubory pro 3D tisk různých názorných modelů, týkajících se energetiky. Když se mě náš učitel fyziky zeptal, jestli bych se nepokusil do fyzikálního kabinetu na 3D tiskárně vytisknout model jaderného reaktoru, hned jsem souhlasil. Pro tisk první verze jsem využil prakticky bez úprav soubory .stl a jednotlivé díly vytisknul. V dalším textu používám názvy dílů modelu, které jsou uvedeny v PDF souboru „3Dmodel-navod-jaderny-reaktor“ na stránce https://www.svetenergie.cz/#block197407.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii podporuje projekt NUTEC Plastics, který si kromě přesného monitorování a měření výskytu plastů v životním prostředí jadernými technologiemi rovněž klade za cíl snížit množství plastového odpadu pomocí radiačního zpracování vyřazeného plastu a jeho přípravy pro recyklaci na nové materiály a výrobky. „Odhaduje se, že na Filipínách se denně vyprodukuje 61 000 tun pevného odpadu, z čehož až 24 % tvoří plasty,“ říká Carlo Arcilla, ředitel Filipínského institutu jaderného výzkumu (PRNI) na ministerstvu vědy a technologie. „Podle nedávných údajů je země jedním z největších světových přispěvatelů plastového odpadu do oceánů.“