Rubriky

V nové studii publikované v Cell vědci z Bork Group v EMBL Heidelberg odhalují, že mikrobi žijící v podobných stanovištích napříč geograficky vzdálenými oblastmi jsou si podobnější než ti, kteří jednoduše obývají stejnou geografickou oblast, ale v různých typech stanovišť. Analýzou desítek tisíc metagenomů tým zjistil, že zatímco většina mikrobů se přizpůsobuje konkrétnímu ekosystému, vzácnější podskupině známé jako „generalisté“ se může dařit ve velmi odlišných stanovištích.  V největší studii svého druhu vědci EMBL odhalují, že tento fakt může přispívat ke globálnímu šíření antimikrobiální rezistence.

Rozsáhlá 20letá studie ukázala, že rychlá kognitivní cvičení mohou snížit riziko Alzheimerovy choroby a dalších typů demence. Zjistilo se však, že pouze určité typy tréninku mozku byly spojeny s nižším rizikem demence. Daly by se pro tyto účely vytvářet třeba videohry?

Před 40 lety proletěl Voyager 2 kolem Uranu a pozoroval úrovně záření, které se vzpíraly vysvětlení. Nyní vědci konečně přišli na to, co se stalo. Kolem Uranu je mimořádně silný radiační pás, jehož úroveň se může měnit.

Čím vším se vědci nezabývají: nová studie zjistila, že od skleněných ozdob po suché špagety se téměř vše na Zemi, co se rozbíjí, řídí určitými principy náhodnosti a entropie. Upuštěná váza, rozdrcená kostka cukru a explodující bublina mají něco společného: rozpadají se podobným způsobem. Zákon „maximální náhodnosti“ vysvětluje, jak se rozbité objekty rozbíjejí tím nejnepříjemnějším možným způsobem.

Pod zemským povrchem leží království neobjeveného mikroskopického života. Hluboko uvnitř Země leží skrytý svět „nitrozemských bytostí“ (intraterestrials), které dřímají stovky tisíc let. Na co čekají, až se probudí? Tyto nitrozemské bytosti – jsou to mikrobi – přežívají v některých z nejdrsnějších podmínek na planetě. Vědci je hledají a nacházejí ve vrtných jádrech získaných ze sedimentů mořského dna.

Umělá inteligence naplno proniká do energetiky. Jedním z posledních příkladů je nasazení AI pro komplexní diagnostiku provozu turbíny přečerpávací elektrárny Štěchovice II a optimalizaci plánování údržby celého soustrojí. Energetici tu ve spolupráci s brněnským VUT a s využitím neuronových sítí odhalují blížící se poruchy. Štěchovická „přečerpávačka“ si vyspělou AI diagnostiku dává jako dárek k 30 letům od znovuzahájení provozu po modernizaci v 90. letech.