Rubriky

Kde vznikl duchovní koncept zla? Jedním z možných vysvětlení mohou být pokusy lidí porozumět infekčním chorobám a vypořádat se s nimi. Spojování nemocí a jejich příznaků se záhadnými zlými silami je praxe, která fungovala v tradičních systémech náboženství až do poloviny 19. století, kdy teprve medicína zavedla teorii choroboplodných zárodků. Teorie zárodků odhalila, že příčinou nemocí jsou spíše mikroskopické patogeny než zlovolní duchové.

Indická vláda rozvíjí masivní vlastní jaderný program jako jednu z částí rozvoje domácí infrastruktury. Uložila si ambiciózní cíle zejména v růstu instalované kapacity pro výrobu elektřiny. Nyní provozuje 22 reaktorů a 8 nových staví. Protože nemá dostatek vlastního uranu, vyvíjí unikátní palivový cyklus založený na thoriu, kterého má domácí zásoby. Indie má také jaderné zbraně a nepodepsala Smlouvu o nešíření jaderných zbraní, proto má těžkosti získat pro svůj jaderný energetický program zahraniční spolupráci.

Minulý týden jsme oslavili Mezinárodní den baterií. Spojujeme dva příspěvky - jeden domácí a jeden zahraniční, abychom také trochu přispěli k osvětě kolem baterií a akumulátorů.

V první polovině roku 2019 se ve světě prodalo více než jeden milion elektromobilů, což bylo podobné číslo jako za celý rok 2017. Rychlý rozvoj elektromobility je sice dobrou zprávou z hlediska ekologie, ale je zde jeden potenciálně nebezpečný problém: odpad ve formě nepoužitelných lithium iontových autobaterií. Jen z elektromobilů zakoupených v roce 2019 jich bude 500 000 tun. Je to pětkrát více než všech přenosných olověných autobaterií, které se ročně recyklují v EU.

S obdobím rozkvětu atomové fyziky ve dvacátých letech minulého století na proslulé univerzitě v německém dolnosaském městě Göttingenu (Georg-August-Universität) je významně spjato jméno německo-britského matematika a fyzika židovského původu Maxe Borna, od jehož úmrtí uplynulo počátkem letošního roku 50 let. Born byl jednou z klíčových postav moderní fyziky, a to  jako její spolutvůrce i jako organizátor vědy a vysokoškolský pedagog. Podílel se zde nejen na vzniku evropského centra „kvantové revoluce“, představujícího přední světové středisko teoretické fyziky a matematiky, ale především na výchově desítek budoucích významných vědců.

Historie matematiky se klene přes celá tisíciletí, učí se ji a používají lidé na celé planetě. Nezabránil tomu ani Codex Justinianus, sbírka všech zákonů a nařízení východořímského císaře Justiciána I, podle kterého „Zavrženíhodné umění matematické jest zakázáno především“. Matematika je skutečně základem všeho, co nás provází v každodenním životě – mobilní telefony, zdravotnictví, změny klimatu – a tento vliv narůstá stále rychleji. Většina jejího působení se však odehrává jaksi skrytě či v „zákulisí“ a je tak velmi snadné propadnout pocitu, že vlastně žádné působení nemá. Navzdory tomu se od druhé poloviny předminulého století počet matematiků a ostatních vědců, kteří používají tuto vědu, celosvětově zdvojnásoboval každých 10-15 let. Za tuto dobu se spolu s počtem matematiků také zdvojnásobil počet matematických publikací. Významnou roli sehrává nejen kvantitativní, ale především také kvalitativní stránka těchto prací ve všech oblastech čisté i aplikované matematiky, včetně její popularizace. Matematiku stále více využívají nejen již tradičně fyzika a technické vědy, ale také další přírodovědné a společenské obory.

Měří jen 40 centimetrů, ale rozhodně ji nepřehlédnete. Trikoptéru Elektra, kterou na českobudějovické Vysoké škole technické a ekonomické (VŠTE) postavili studenti Jan Večerek a Tomáš Szendrei, pohánějí tři opravdu velmi hlasité rotory. Stejně jako klasické a známější drony, které ale mají většinou čtyři a více rotorů.