Rubriky

Diskuze o tom, jak by mělo lidstvo uspokojovat svou rostoucí energetickou spotřebu, se v poslední době vyostřuje. Zastánci jednotlivých zdrojů energie se trumfují v argumentech o dostupnosti, ekonomičnosti a udržitelnosti. Ve skutečnosti se ale ukazuje, že žádný z existujících energetických zdrojů není sám o sobě schopný fungovat dlouhodobě. Všechny jsou totiž více nebo méně závislé na omezených surovinových zdrojích Země.

Letošní odstávka prvního bloku JE Temelín začala 1. března. Během dvou měsíců energetici vyměnili téměř třetinu paliva, zkontrolovali bezpečnostní systém, parogenerátor i turbínu, rekonstruovali části potrubí cirkulační chladicí vody a vyzkoušeli nový kontejner na použité palivo od nového dodavatele Škody JS. V plánu bylo přes 12 tisíc nejrůznějších činností, i s dodavateli se do odstávky zapojilo přibližně 1000 lidí.

Unikátní cvičení za sebou mají jihočeští hasiči. Spolu se svými kolegy z jaderných elektráren Temelín a Dukovany dokázali za necelých osm hodin úplně vyprázdnit bazén pod jednou ze čtyř největších chladicích věží v České republice. Energetici se pak pustili do její údržby.

Ochranná budova kolem reaktoru splňuje všechna kritéria těsnosti. Takový je výsledek důležité bezpečnostní zkoušky, kterou v rámci letošní odstávky na prvním bloku dokončili technici v Jaderné elektrárně Temelín.

Už dvacet let, vždy v druhé polovině června, se koná na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze Týden vědy. Je to akce pro středoškolské studenty, kteří zde mají možnost si vyzkoušet práci na vědeckých projektech s fyzikální, chemickou, matematickou nebo informatickou tématikou. V roce 2018 se Týdne vědy zúčastnilo sto padesát studentů středních škol z České i Slovenské republiky. Článek o loňském ročníku napsala nadšená účastnice Jana Pekařová, studentka Gymnázia v Ostravě-Zábřehu, a může sloužit jako inspirace přihlásit se na letošní Týden vědy 16. až 21. 6. 2019.

Energetika je vážná věc i z politického důvodu. Evropská unie dováží většinu energie ze zahraničí. Česká republika je na tom lépe, ale i její závislost na dovozech se prohlubuje a dokonce rychleji, než závislost ostatních členských zemí. Podle Eurostatu záviselo v roce 2000 všech 28 členských zemí na dovozu energií ze 47 % a Česko z 23 %. Od té doby vzrostly celkové unijní dovozy na 54 % a české na 33 %. Dovozem řeší země EU 66 % své spotřeby ropy, 24 % plynu a 9 % uhlí. Hlavními dodavateli ropy a plynu jsou Rusko a Norsko. Z Ruska, které dlouhodobě produkuje více energie, než spotřebuje, pochází i 30 % do EU dováženého uhlí.