Publicista, vysokoškolský pedagog, mezinárodně uznávaný odborník, sportovec a především nesmírně skromný člověk – František Žáček. Zasvětil svůj život fúzi a ta ho nezklamala: od úplných počátků fúze v České republice se dočkal stavby mezinárodního gigantu – tokamaku ITER. Zkušenosti Žáček získával i předával v ústavech zabývajících se termojaderným výzkumem po celém světě. Je spolunositelem Ceny kolegia fyziky ČSAV (1970), dvou Cen ČSAV (1973, 1992) a Prémie českého Literárního fondu za nejlepší knihu s fyzikální tématikou (1981). František Žáček téměř dvacet let vedl Oddělení tokamak v Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Pomocí zářiče z dozimetrické soupravy Gamabeta, generátoru krátkodobého radionuklidu a laboratorních měřicích přístrojů Vernier jde dělat velmi pěkné a názorné pokusy s radioaktivním zářením. Podívejte se, jak změřit přírodní pozadí kolem nás, jak měřit radioaktivitu přírodních i umělých zdrojů a jak přijít na kloub tomu, co je to vlastně ten poločas rozpadu. Inspirujte se filmovým návodem studentů Gymnázia v Chebu.
Nové léky využitelné v boji s rakovinou, přepracování použitého jaderného paliva, vytvoření pevnějších stavebních materiálů či likvidace kůrovce elektrickým proudem – to jsou jen některé z vědeckých úkolů z oblasti chemie, na kterých pracují vědci Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT).
Německo ročně spotřebuje 2500 terawatthodin energie. Ve větrných a solárních elektrárnách ale vyrobí za rok jen 180 TWh, což pokrývá sotva sedm procent spotřeby. Mezi těmito dvěma čísly je obrovská propast. Německo, díky politickým rozhodnutím posledních let, čelí vážnému problému.
Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.
Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.
Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
