Uhlík C 14
Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.
Moje tříminutové video vás seznámí s pákou a předvede její využití. Pomůcky: louskáček na ořechy, radvanec, katapult. Autor videa: Luděk Nechyba
Ústav fyziky plazmatu Akademie věd České republiky, v.v.i., popularizuje v rámci projektu MAT21 řízenou termojadernou fúzi. Suverénně nejlepším zařízením na světě pro výzkum fúze je ruský tokamak. U zrodu tokamaku stáli A. D: Sacharov a I. J. Tamm, které neinspiroval nikdo jiný než Oleg Alexandrovič Lavrentěv – člověk, který nikdy neopustil svoji ideu a zůstal věren svému srdci!
Publicista, vysokoškolský pedagog, mezinárodně uznávaný odborník, sportovec a především nesmírně skromný člověk – František Žáček. Zasvětil svůj život fúzi a ta ho nezklamala: od úplných počátků fúze v České republice se dočkal stavby mezinárodního gigantu – tokamaku ITER. Zkušenosti Žáček získával i předával v ústavech zabývajících se termojaderným výzkumem po celém světě. Je spolunositelem Ceny kolegia fyziky ČSAV (1970), dvou Cen ČSAV (1973, 1992) a Prémie českého Literárního fondu za nejlepší knihu s fyzikální tématikou (1981). František Žáček téměř dvacet let vedl Oddělení tokamak v Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Pomocí zářiče z dozimetrické soupravy Gamabeta, generátoru krátkodobého radionuklidu a laboratorních měřicích přístrojů Vernier jde dělat velmi pěkné a názorné pokusy s radioaktivním zářením. Podívejte se, jak změřit přírodní pozadí kolem nás, jak měřit radioaktivitu přírodních i umělých zdrojů a jak přijít na kloub tomu, co je to vlastně ten poločas rozpadu. Inspirujte se filmovým návodem studentů Gymnázia v Chebu.
Objev radioaktivního izotopu uhlíku 14C Martinem Kamenem a Samuelem Rubenem 27. února 1940 pomohl zahájit novou éru zkoumání starých civilizací – datování artefaktů z dávných dob.
Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.
Poslyšte příběh jaderné vědkyně Hannah Affum. Když byla malá, ráda doma míchala různé látky a sledovala, jak reagují. Barvy se měnily, někdy se objevily i malé exploze. Pro většinu rodičů by to byla noční můra.
Velký renesanční umělec, vědec, vynálezce a anatom Leonardo da Vinci, má podle nové analýzy jeho rodokmenu 14 žijících mužských příbuzných.
Leonardo da Vinci je známý především jako autor obrazu Mona Lisa nebo Poslední večeře. Renesanční mistr byl ale zároveň konstruktérem, anatomem, inženýrem a vášnivým experimentátorem.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.