Lepidlo z použitého kuchyňského oleje
Chemici vzali použitý kuchyňský olej a vytvořili udržitelné, superpevné lepidlo, které je dostatečně silné na to, aby uneslo desítky kilogramů.
Počet videí: 121
Termojaderný GOLEM
Ústav fyziky plazmatu Akademie věd České republiky, v.v.i. popularizuje v rámci projektu MAT21 řízenou termojadernou fúzi. Málokterá univerzita na světě vzdělává studenty, jak na štěpném, tak na fúzním “reaktoru” – navíc ovládaném z mobilního telefonu z kteréhokoli místa na zeměkouli, jako tomu je na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze v případě tokamaku GOLEM.
Povrch, který vidí slunce
Studium povrchového plazmatu v tokamaku přineslo Ústavu fyziky plazmatu úspěchy již v minulosti. Nadšený mladý tým kolem tokamaku COMPASS má nakročeno v tradici pokračovat. Nové diagnostické zařízení, tzv. reciproká sonda, umí ve zlomku sekundy změřit prostorové elektrické potenciály, hustotu a teplotu plazmatu.
Termojaderná fúze potřebuje teplo
Na fúzní teploty se plazma ohřívá nejprve průchodem elektrického proudu zhruba do 50 milionů stupňů a na termojaderné teploty cca 200 milionů stupňů doohřívá dodatečnými ohřevy pomoci mikrovln a/nebo energetickými neutrálními částicemi. Tokamak COMPASS v ÚFP AV ČR používá druhý typ – rychlé neutrální atomy. Teplota plazmatu v tokamaku COMPASS před dodatečným ohřevem je cca 10 milionů stupňů, a očekáváme zvýšení až na 30 milionů stupňů při použití svazku neutrálních částic.
Teploměr pro 50 miliónů stupňů
Hustota a teplota elektronů v plazmatu – mediu pro termojadernou fúzi – se měří pomocí Thomsonova rozptylu laserového světla na elektronech plazmatu. Petra Bílková, pracující na tokamaku COMPASS v Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i., vysvětluje a názorně ukazuje, jak je měření provádějí.
Nejnovější články
Jantar Mantar
Jantar Mantar je název unikátní kolekce devatenácti astronomických instrumentů postavených králem Sawai Jai Singhem II., zakladatelem indického města Džajpuru v Radžastánu.
Dlouhověkost je fajn, ale jen když jsme zdraví
Pankaj Kapahi, vědec indického původu, strávil více než 30 let studiem lidského stárnutí a zkoumáním, jak můžeme žít zdravěji a déle.
Mohla by si planeta skutečně vyvinout vědomí?
Myšlenka, že Země může fungovat jako jediný, samoregulující se živý organismus, existuje již desítky let a objevila se v 70. letech 20. století jako hypotéza Gaia.
Někdo to rád studené: kryorodopsiny
Vzácné modré proteiny z mikrobů adaptovaných na chlad mohou sloužit jako prototypy pro návrh molekulárních přepínačů pro buňky. Rodopsiny jsou skupinou proteinů, které stejně jako chlorofyl ...
Nejnovější video
Stellarátory - budoucnost energetiky?
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
