Mořská sasanka ví, jak má vypadat
Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.
Počet videí: 121
Termojaderný GOLEM
Ústav fyziky plazmatu Akademie věd České republiky, v.v.i. popularizuje v rámci projektu MAT21 řízenou termojadernou fúzi. Málokterá univerzita na světě vzdělává studenty, jak na štěpném, tak na fúzním “reaktoru” – navíc ovládaném z mobilního telefonu z kteréhokoli místa na zeměkouli, jako tomu je na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze v případě tokamaku GOLEM.
Povrch, který vidí slunce
Studium povrchového plazmatu v tokamaku přineslo Ústavu fyziky plazmatu úspěchy již v minulosti. Nadšený mladý tým kolem tokamaku COMPASS má nakročeno v tradici pokračovat. Nové diagnostické zařízení, tzv. reciproká sonda, umí ve zlomku sekundy změřit prostorové elektrické potenciály, hustotu a teplotu plazmatu.
Termojaderná fúze potřebuje teplo
Na fúzní teploty se plazma ohřívá nejprve průchodem elektrického proudu zhruba do 50 milionů stupňů a na termojaderné teploty cca 200 milionů stupňů doohřívá dodatečnými ohřevy pomoci mikrovln a/nebo energetickými neutrálními částicemi. Tokamak COMPASS v ÚFP AV ČR používá druhý typ – rychlé neutrální atomy. Teplota plazmatu v tokamaku COMPASS před dodatečným ohřevem je cca 10 milionů stupňů, a očekáváme zvýšení až na 30 milionů stupňů při použití svazku neutrálních částic.
Teploměr pro 50 miliónů stupňů
Hustota a teplota elektronů v plazmatu – mediu pro termojadernou fúzi – se měří pomocí Thomsonova rozptylu laserového světla na elektronech plazmatu. Petra Bílková, pracující na tokamaku COMPASS v Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i., vysvětluje a názorně ukazuje, jak je měření provádějí.
Nejnovější články
Radiotracery, odvaha a cesta proti stereotypům
Poslyšte příběh jaderné vědkyně Hannah Affum. Když byla malá, ráda doma míchala různé látky a sledovala, jak reagují. Barvy se měnily, někdy se objevily i malé exploze. Pro většinu rodičů by to byla noční můra.
Vědci možná rozluštili záhadu da Vinciho DNA
Velký renesanční umělec, vědec, vynálezce a anatom Leonardo da Vinci, má podle nové analýzy jeho rodokmenu 14 žijících mužských příbuzných.
Leonardo předběhl svou dobu - chápal gravitaci dávno před Einsteinem
Leonardo da Vinci je známý především jako autor obrazu Mona Lisa nebo Poslední večeře. Renesanční mistr byl ale zároveň konstruktérem, anatomem, inženýrem a vášnivým experimentátorem.
O naší zoufalé potřebě zachovat náš nejcennější zdroj
Přebíráme rozhovor Live Science s Kavehem Madanim, ředitelem Univerzitního institutu OSN pro vodu, životní prostředí a zdraví a držitelem Stockholmské ceny za vodu za rok 2026, o „vodním bankrotu“ ...
Nejnovější video
Stellarátory - budoucnost energetiky?
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
