Obrázek číslo 9
Výzkum termojaderné fúze, která má uvolnit energii k výrobě elektřiny, se dnes provozuje bud pomocí laserů (inerciální udržení) nebo magnetického pole (magnetické udržení).
Počet videí: 121
Termojaderný GOLEM
Ústav fyziky plazmatu Akademie věd České republiky, v.v.i. popularizuje v rámci projektu MAT21 řízenou termojadernou fúzi. Málokterá univerzita na světě vzdělává studenty, jak na štěpném, tak na fúzním “reaktoru” – navíc ovládaném z mobilního telefonu z kteréhokoli místa na zeměkouli, jako tomu je na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze v případě tokamaku GOLEM.
Povrch, který vidí slunce
Studium povrchového plazmatu v tokamaku přineslo Ústavu fyziky plazmatu úspěchy již v minulosti. Nadšený mladý tým kolem tokamaku COMPASS má nakročeno v tradici pokračovat. Nové diagnostické zařízení, tzv. reciproká sonda, umí ve zlomku sekundy změřit prostorové elektrické potenciály, hustotu a teplotu plazmatu.
Termojaderná fúze potřebuje teplo
Na fúzní teploty se plazma ohřívá nejprve průchodem elektrického proudu zhruba do 50 milionů stupňů a na termojaderné teploty cca 200 milionů stupňů doohřívá dodatečnými ohřevy pomoci mikrovln a/nebo energetickými neutrálními částicemi. Tokamak COMPASS v ÚFP AV ČR používá druhý typ – rychlé neutrální atomy. Teplota plazmatu v tokamaku COMPASS před dodatečným ohřevem je cca 10 milionů stupňů, a očekáváme zvýšení až na 30 milionů stupňů při použití svazku neutrálních částic.
Teploměr pro 50 miliónů stupňů
Hustota a teplota elektronů v plazmatu – mediu pro termojadernou fúzi – se měří pomocí Thomsonova rozptylu laserového světla na elektronech plazmatu. Petra Bílková, pracující na tokamaku COMPASS v Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i., vysvětluje a názorně ukazuje, jak je měření provádějí.
Nejnovější články
Spontánní versus radiační poškození DNA
Jedním ze zásadních problémů radiační ochrany je pojem „zanedbatelné dávky“. Tento problém „praktické nuly“ a jeho řešení je ústřední pro ...
Nejstarší komerční jaderný reaktor má povolení k provozu na dalších 10 let
Oba nejstarší bloky jaderné elektrárny Tarapur v Indii jsou opět připojeny k síti. Běžná zpráva. Jenže první dva reaktory v Tarapuru jsou nejstarší dosud provozované komerční reaktory na světě.
Pomohla desková tektonika vzniku života?
Nové důkazy ukazují, že desková tektonika, neboli recyklace zemské kůry, mohla začít mnohem dříve, než se myslelo, a že dokonce může být hlavním důvodem, proč se na naší planetě vyskytuje život.
Kamýk slaví 65 let
Už od roku 1961 je vodní dílo a elektrárna Kamýk nedílnou součástí Vltavské kaskády. Provoz Kamýku je nezbytný pro efektivní funkci vodní elektrárny Orlík.
Nejnovější video
Stellarátory - budoucnost energetiky?
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
