Kazachstán plánuje výstavbu jaderné elektrárny v lokalitě Balchaš
Kazachstán provozoval 27 let jaderný reaktor BN-350 (první rychlý reaktor světa, chlazený sodíkem) ve městě Ševčenko (za doby Sovětského Svazu), dnes Aktau na břehu Kaspického moře.
Počet videí: 121
Termojaderný GOLEM
Ústav fyziky plazmatu Akademie věd České republiky, v.v.i. popularizuje v rámci projektu MAT21 řízenou termojadernou fúzi. Málokterá univerzita na světě vzdělává studenty, jak na štěpném, tak na fúzním “reaktoru” – navíc ovládaném z mobilního telefonu z kteréhokoli místa na zeměkouli, jako tomu je na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze v případě tokamaku GOLEM.
Povrch, který vidí slunce
Studium povrchového plazmatu v tokamaku přineslo Ústavu fyziky plazmatu úspěchy již v minulosti. Nadšený mladý tým kolem tokamaku COMPASS má nakročeno v tradici pokračovat. Nové diagnostické zařízení, tzv. reciproká sonda, umí ve zlomku sekundy změřit prostorové elektrické potenciály, hustotu a teplotu plazmatu.
Termojaderná fúze potřebuje teplo
Na fúzní teploty se plazma ohřívá nejprve průchodem elektrického proudu zhruba do 50 milionů stupňů a na termojaderné teploty cca 200 milionů stupňů doohřívá dodatečnými ohřevy pomoci mikrovln a/nebo energetickými neutrálními částicemi. Tokamak COMPASS v ÚFP AV ČR používá druhý typ – rychlé neutrální atomy. Teplota plazmatu v tokamaku COMPASS před dodatečným ohřevem je cca 10 milionů stupňů, a očekáváme zvýšení až na 30 milionů stupňů při použití svazku neutrálních částic.
Teploměr pro 50 miliónů stupňů
Hustota a teplota elektronů v plazmatu – mediu pro termojadernou fúzi – se měří pomocí Thomsonova rozptylu laserového světla na elektronech plazmatu. Petra Bílková, pracující na tokamaku COMPASS v Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i., vysvětluje a názorně ukazuje, jak je měření provádějí.
Nejnovější články
Unikátní český patent na využití tepla z odpadní vody
Spolu s teplou odpadní vodou odchází z domácnosti až 60 % spotřebované energie. Česká společnost Akire vyvinula unikátní řešení, jak s tímto potenciálem dále efektivně pracovat.
Od Londýna po Ósaku: Příběhy EXPO pavilonů, které našly nový domov
Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.
Pryč s kolonami, rychlejší průjezd i méně nehod
Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.
Teplo z elektrárny Mělník proudí do Prahy už 30 let
Polovinu obyvatel hlavního města hřeje už 30 let teplo vyrobené v místě u soutoku Labe s Vltavou. Provoz napaječe Mělník – Praha byl zahájen v roce 1995. Do roku 2030 projde celá lokalita Mělník zásadní proměnou.
Nejnovější video
Stellarátory - budoucnost energetiky?
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
