3D tisk v roce 2026
Ještě v roce 2021 využívalo 3D tisk jen přibližně 5 % evropských firem. Technologie byla často vnímána jako nástroj pro prototypování nebo experimentování. O pět let později se však situace zásadně změnila.
Počet videí: 121
Termojaderný GOLEM
Ústav fyziky plazmatu Akademie věd České republiky, v.v.i. popularizuje v rámci projektu MAT21 řízenou termojadernou fúzi. Málokterá univerzita na světě vzdělává studenty, jak na štěpném, tak na fúzním “reaktoru” – navíc ovládaném z mobilního telefonu z kteréhokoli místa na zeměkouli, jako tomu je na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze v případě tokamaku GOLEM.
Povrch, který vidí slunce
Studium povrchového plazmatu v tokamaku přineslo Ústavu fyziky plazmatu úspěchy již v minulosti. Nadšený mladý tým kolem tokamaku COMPASS má nakročeno v tradici pokračovat. Nové diagnostické zařízení, tzv. reciproká sonda, umí ve zlomku sekundy změřit prostorové elektrické potenciály, hustotu a teplotu plazmatu.
Termojaderná fúze potřebuje teplo
Na fúzní teploty se plazma ohřívá nejprve průchodem elektrického proudu zhruba do 50 milionů stupňů a na termojaderné teploty cca 200 milionů stupňů doohřívá dodatečnými ohřevy pomoci mikrovln a/nebo energetickými neutrálními částicemi. Tokamak COMPASS v ÚFP AV ČR používá druhý typ – rychlé neutrální atomy. Teplota plazmatu v tokamaku COMPASS před dodatečným ohřevem je cca 10 milionů stupňů, a očekáváme zvýšení až na 30 milionů stupňů při použití svazku neutrálních částic.
Teploměr pro 50 miliónů stupňů
Hustota a teplota elektronů v plazmatu – mediu pro termojadernou fúzi – se měří pomocí Thomsonova rozptylu laserového světla na elektronech plazmatu. Petra Bílková, pracující na tokamaku COMPASS v Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i., vysvětluje a názorně ukazuje, jak je měření provádějí.
Nejnovější články
Co vše se připravuje v JE Dukovany pro nové bloky
Vloni byla podepsána smlouva s Korejci, stavba se má zahájit v roce 2029. Co všechno se už nyní připravuje? Logicky napadá projektová dokumentace, ale věděli jste například, že je třeba udělat ...
Záhada „temného kyslíku“: revoluce, nebo omyl?
Na první pohled se zdá, že věda má jasno: kyslík na Zemi vzniká díky fotosyntéze. Rostliny, řasy a sinice využívají energii slunečního světla k rozkladu vody a uvolňují kyslík, který dýcháme.
12. ročník soutěže Vím proč přilákal 184 týmů
Páskový mikrofon, elektromagnetický akcelerátor nebo balónek, který nepraskl. To jsou některá z témat vítězných videí žáků základních a středních ...
Tři prázdninové exkluzivní exkurze: Lipno, okolí Hněvkovic a virtuálně do Temelína
Kromě obvykle celoročně otevřených infocenter ČEZ bude možné letos o prázdninách přidat tři další exkurzní programy. Zavedou návštěvníky do běžně nepřístupné vodní ...
Nejnovější video
Stellarátory - budoucnost energetiky?
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
